Chraňte si zuby: Dělal to i pračlověk

Chraňte si zuby: Dělal to i pračlověk
Sdílej
 
Péče o zuby a dásně není tak moderní, jak si rádi myslíme. O důvod víc, věnovat se jí pořádně!

 

Většina z nás má zuby. Většina z nás ví, že si je máme čistit. A pokud bychom náhodou chtěli zapomenout, všudypřítomné reklamy nám to spolehlivě připomenou. Nemluvě o zubařích a dentálních hygienistkách.

Nejstarší párátko

Potřeby péče o zuby si ale byli dobře vědomi i lidé, kteří se s reklamou ani zubařem nikdy nepotkali. Vůbec nejstarším důkazem jsou žlábky na zubech člověka vzpřímeného (Homo erectus), který žil před 1,84 miliony let (!) v Tanzanii. Podle vědců nejspíš vznikly pravidelným používáním párátka, kterým se jeho majitel zbavoval otravných zbytků potravy uvízlých mezi zuby.

Správnou techniku čištění zubů se naučíte u zubaře nebo dentální hygienistky • 

Borový kartáček

Párátko přežilo až do současnosti, a postupně se k němu přidávaly další pomůcky. Zuby neandrtálců ze Španělska naznačují, že tito lidé si čistili zuby větvičkami borovic s rozžvýkanými konci. Rozžvýkané dřevo vytvořilo jakési štětiny a primitivní zubní kartáček byl na světě. Čistit si s ním zuby nebylo moc pohodlné, ale pořád lepší než bolest způsobená zubním kazem. S ním už si neandrtálci neporadili. Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens, kteří je nahradili, to už ale uměli.

U pravěkého zubaře

Nejstarší zubařský zákrok, o kterém máme důkazy, proběhl v době kamenné. Jeden pravěký člověk trpěl zubním kazem. Jiný se jej tenkým a ostrým pazourkovým nástrojem pokusil odstranit. Odškrabal zkaženou sklovinu a zubovinu a v zubu zanechal nepravidelnou dutinu, kterou o 14 tisíc let později objevili archeologové při zkoumání nálezů z pohřebiště v severní Itálii. Starověk pak přinesl to, co známe i z dnešní doby – vrtání a zubní výplně. Hrot vrtačky však poháněla tětiva luku a místo plomby se používal včelí vosk.

Podélný řez stoličkami na snímku z polarizačního mikroskopu. Oranžově a růžově je zvýrazněna sklovina, dentin je duhový, dřeň fi alová • 

Past a kartáček

Dřevěný kartáček. Vrtání kusem kamene. Plomba, která nic nevydrží. Pokud jste dočetli až sem, nejspíš začínáte cítit vděčnost k vašemu hezky barevnému zubnímu kartáčku s měkoučkými štětinami a pastě s příjemnou chutí. První model kartáčku byl patentován až v roce 1857 – do té doby si lidé čistili zuby kouskem látky a místo pasty používali prášek z křídy či dřevěného uhlí. Také nic pohodlného. Takže až se vám nebude chtít čistit zuby nebo navštívit zubaře, vzpomeňte si, jaké vlastně máte štěstí.


Mkrněte zubu na zub!

Největší nepřítel zubů

… je zubní plak. Měkká vrstva, která se tvoří na povrchu zubů a okrajích dásní. Je plná bakterií - některé jsou neškodné, jiné způsobují zubní kaz a paradentózu (odborně parodontitidu). Tato zánětlivá choroba tkání, které kotví zuby v čelistech, postihuje především starší lidi. Vzácně však kvůli ní mohou přijít o zuby i děti.

Zubnímu kazu i paradentóze se dá bránit jediným způsobem: pořádným čištěním zubů. A to nejen pastou a kartáčkem, ale také zubní nití a mezizubními kartáčky. Ty totiž bakterie "vymetou" i z prostor mezi zuby a z kanálků na okraji dásní, které vedou kolem zubů.

 

Pravěká pohodička? Grilovačka v paleolitu

Pravěká pohodička? Grilovačka v paleolitu

Pořádně si otevřete: Dinosauři u zubaře

Pořádně si otevřete: Dinosauři u zubaře

Kel narvala: Zázračný zub u zubaře

Kel narvala: Zázračný zub u zubaře

Zvířata u zubaře: V krokodýlí tlamě

Zvířata u zubaře: V krokodýlí tlamě

Klíčová slova:
zubař, zub, chrup, pravěk, pračlověk, historie, zdraví
 

Hry