Záhady tajuplných civilizací: Kam zmizely?

Záhady tajuplných civilizací: Kam zmizely?
Sdílej
 
Na světě není člověka, jemuž by se za život nepodařilo něco neztratit. Ať už se jedná o předmět menší či větší velikosti, stačí chvilková nepozornost - a už je pryč! Jak se může stát, že se ztratí celá civilizace? Vydejte se po stopě legendám, jež tato záhadná zmizení obestírají!

Mohendžodaro: Pákistánské zmizení

Ve starém světě existovaly celkem tři civilizace, jež měly největší dopad na lidskou kulturu. U dvou z nich došlo k objasnění většiny jejich tajuplných záhad, u té třetí však nikoli. Řeč je o harappské kultuře, která před dlouhými čtyřmi tisíci lety obývala okolí řeky Indus protékající územím dnešního Pákistánu. S více jak pěti miliony obyvateli a znalostmi odlévání bronzu i mědi se jednalo o jednu z nejvíce prosperujících civilizací s doloženou existencí. Proč se tedy beze stop vypařila ze zemského povrchu?

Není kámen jako kámen

Psal se rok 1826, když britský válečný dezertér Charles Masson objevil kamenné náspy v oblasti vesnice Harappa. V té době se pošetile domníval, že archeologické pozůstatky patří zcela jiné kultuře. Když bylo poté o necelé století později objeveno město Mohendžodaro se stejnými architektonickými prvky jako v několik stovek vzdálené kamenné vesnici, bylo jasné, že badatelé mají co dočinění s kulturou enormních rozměrů, o jejímž vzniku, natož zániku, nikdo netušil. Zatímco jedni věří, že příčinou zmizení byly extrémní sucha spojené s vyschnutím koryta řeky, u jiných převládá názor, že mírumilovní Harappové byli vymýceni krutým kmenem Árijů. Co se však stalo doopravdy, dodnes nikdo neví.

Mohendžodaro bylo jedním z prvních objevených měst harappské kultury. • 

Velikonoční ostrovy: Tichomořská záhada

Starověké civilizace a archeologické památky. To je spojení, jež by bez jedné z částí nefungovalo. Řekne se jméno pradávné kultury, my si vybavíme její pamětihodnost. Jaká spojitost nám však vytane na mysli při zmínění domorodého kmenu Rapa Nui? Téměř žádná, a to i přesto, že tato kultura má na svědomí jednu z největších světových záhad. Těmi jsou kamenné sochy Moai na Velikonočních ostrovech. Velká země nebo také Pupek světa, jak ostrovu bývá Polynésany také přezdíváno, sice v současné době obývá na šest tisíc lidí, avšak po jeho původních obyvatelích jako by se slehla zem.

Sochy Moai na Velikonočních ostrovech jsou dílem zmizelého kmenu Rapa Nui. • 

Imunita jako zabiják

Jako nejpravděpodobnější příčina vymření místních obyvatel se zprvu jevilo vyčerpání surovin na ostrově. Snědeno bylo veškeré jídlo, stromy byly srovnány se zemí. Civilizace vzdálená nekonečných 3 600 kilometrů od jakékoli pevniny tudíž propukla v chaos, válečné konflikty, a dokonce se uchýlila i ke kanibalismu. Tak do nedávna zněla oficiální verze této pradávné záhady. Nakonec je však vše jinak. Za téměř kompletní vyhlazení kmene Rapa Nui dle všeho nemohl nikdo jiný než Evropané, kteří v osmnáctém století připluli k břehům ostrova. Do té doby naprosto izolovaní domorodci byli zcela poprvé konfrontováni s nemocemi, vůči kterým nebyli imunní. Viník byl tedy, alespoň v tomto případě, nalezen.

Umělecké znázornění potenciální muže z kmene obývajícího Velikonoční ostrovy. • 

USA: Skalní kultura

Nestává se každý den, že by došlo k tak masivnímu odsunu obyvatel, jako tomu bylo ve dvanáctém století v případě amerických Anasaziů. Tato indiánská kultura, která se v té době rozprostírala na jihozápadě USA a severovýchodě Mexika, disponovala sítí 125 vesnic spojených cestami o délce až 400 kilometrů. Výjimečná byla taktéž jejich architektura. Svá města vytesávali vysoko do skalních stěn či je rovnou stavěli na jejich vrcholcích, aby byli blízko k nebesům, a tím pádem i k bohům. Kdo by tudíž opouštěl něco tak monumentálního?

Letokruhy minulosti

Přesně takovouto otázku si vědci z celého světa kladou už po několik desetiletí. A že by se některé z tisíce různých teoriích shodovaly, se rozhodně říci nedá. Největší podporu má však v archeologických kruzích teorie sucha a mrazu. Podle letokruhů tisíce let starých stromů se zjistilo, že právě tyto dva klimatické extrémy kulturu Anasaziů sužovaly nejvíce. Ve svých jeskynních obydlích při zemi se nemohli zdržovat kvůli nedostatku vody, ve vyšších polohách zase panovaly teploty hluboko pod bodem mrazu. Jediným možným řešením bylo tedy opuštění celé sužované oblasti. Kam se však obyvatelé vydali a kde jsou jejich potomci dnes, zůstává tajemstvím.

Nejznámější obydlí kmene Anasaziů v oblasti dnešního národního parku Mesa Verde. • 

Nan Madol: Benátky Pacifiku

Není ničím výjimečným, že po světě stále existují ostrovy, jejichž civilizace nám zůstávají záhadou. Aby se však jedna jediná kultura rozprostírala na devadesáti dvou ostrovech, to již tak obvyklé není. Řeč je o souostroví Nan Madol v oblasti Mikronésie, jehož jméno doslova znamená „prostor mezitím“ nebo také "útes nebe". Celá tato tichomořská oblast je totiž protkána sítí kanálů, které navzájem propojují jednotlivé monumentální chrámy na ostrovech. Kdo byl však tím, jež musel přesunout stovky tun kamene, aby tím dal vzniknout tomuto ostrovnímu unikátu?

Korálová pohřebiště

Konspiračními teoriemi ohledně původu Nan Madol se to jen hemží. Ostrovní systém totiž nevznikl přirozeným způsobem, avšak procesem, kdy byly v moři vybudovány umělé obdélníky ohraničené balvany, načež byly vyplněny korálovou drtí. Tajuplnosti neubírají ani pověry, že jsou ostrovy prokleté. V minulosti byl poté jejich účel dle vědců rozmanitý od pohřebišť až po domov té nejvyšší šlechty, kterou měl panovník na malém území rád pod drobnohledem. Civilizace, jejímž dílem Benátky Pacifiku jsou, jako by se však doslova vypařila z povrchu zemského.

Mapa centrální části souostroví Nan Madol. • 

Angkor: Království džungle

Těžko byste v dvanáctém století hledali vyspělejší a mocnější království než to Khmérské. Rozprostíralo se na více jak milionu kilometrů čtverečních v pralesní oblasti dnešní Kambodži, její populace se blížila téměř ke dvou milionům. Sytém, jímž se vypořádávali s nadbytkem doby v době monzunových dešťů, je obdivován dodnes. Khmérové vyhráli desítky válečných konfliktů, přečkali mnohočetné vzpoury, a dokonce postupem času přešli z hinduismu na buddhismus. To vše aniž by došlo k rozvrácení jejich království. Jak se tedy stalo, že se tato na první pohled skálopevná civilizace obrátila v prach?

Asijský rozkol

Centrem veškerého dění khmérské civilizace byl Angkor, původně pojmenován Yashodharapura čili "město přinášející slávu". Celoročně se zde konaly bujaré oslavy tradičně organizovány ženami vysoko postavených mužů. Ať už se jednalo o koňské dostihy, zápasy kohoutů, ohňostroje či taneční sešlostí, vše probíhalo na vysoké úrovni. To se změnilo s postupnou thajskou invazí ze severu. Z počátku nic nenasvědčovalo tomu, že by vznik pár malých kolonií na khmérském území mohl něco změnit. Opak byl však pravdou. Nenápadná invaze Thajců totiž roku 1431 vyvrcholila obsazením Angkoru, a tím pádem i zánikem jedné z nejpokročilejších civilizací, které kdy existovaly.

Khmérská civilizace se za doby svého největšího rozkvětu rozprostírala na více jak jednom milionu kilometrů čtverečních. • 

Přečtěte si také:

Kosmické částice luští záhadu pyramid

Kosmické částice luští záhadu pyramid

Utajované kontinenty: Obři ukrytí přímo na očích

Utajované kontinenty: Obři ukrytí přímo na očích

Záhadné šifry: Kdo rozluští jejich tajemství?

Záhadné šifry: Kdo rozluští jejich tajemství?

CryptoKitties: Virtuální Kryptokočičky

CryptoKitties: Virtuální Kryptokočičky

Klíčová slova:
TOP 5, civilizace, zmizení, záhada, historie
 

Hry