Víte, kdy se začaly objevovat první elektrické kytary? Bylo to v třicátých letech minulého století. Hrálo se na ně v jazzových orchestrech a jejich hlavní výhodou byla hlasitost. Starší generace nevěřícně kroutila hlavou, jak se může tenhle odpudivý a uřvaný nástroj někomu líbit. Dnes už se na elektrickou kytaru díváme jako na klasický nástroj, který je skvělý, ale ničím už nepřekvapí. Zato tu máme spoustu nových experimentálních nástrojů, které se snaží stát hudebním symbolem té dnešní generace. Jaké jsou ty nejoriginálnější pokusy současné hudby?
Kytara Gittler
Titanová kytara bez těla, která vypadá spíš jako světelný meč než hudební nástroj. Je plně elektrická, takže bez reproduktoru z ní nevyloudíte žádný zvuk. Zato s pomocí počítače si můžete nastavit jakýkoli kytarový efekt. Má extrémně citlivá čidla, takže struny nemusíte mačkat, stačí se jich jen dotýkat. Pražce jsou u ní označené stylovými LED diodami. První generace kytary Gittler vznikla už v osmdesátých letech a je součástí několika slavných galerií moderního umění.
Jak to zní?
Pokud se vám líbí folk a akustická hudba, není to nic pro vás. Ale při simulaci elektrické kytary prohnané efekty (třeba u rocku nebo metalu) zní k nerozeznání – a ještě s ní není problém mydlit složité a rychlé techniky, jelikož struny stačí ovládat jen dotekem.
Digitální mísa Espongina
Espongina je nástroj, který spojuje přírodu s moderní technologií. Na první pohled vypadá jako vydlabaný pařez, což není daleko od pravdy. Je to opravdu pečlivě vydlabaná dřevěná mísa, která má uvnitř instalovaný piezo snímač (používá se třeba pro ozvučení houslí nebo akustické kytary). Naplní se vodou a hraje se na ni různými poklepy, přeléváním a kapáním tekutiny.
Jak to zní?
Koncert na Esponginu zní nezvykle tajemně. Víření vody snímané mikrofonem připomíná dramatický podkres při hororové scéně ve filmu, kapky padající na hladinu zvoní jako triangl a do toho všeho nádoba drží hlubokou ozvěnu, jako by se hrálo v nějakém chrámu.
Poslechněte si hudební nástroje budoucnosti:
Syntézátor Eigenharp
Futuristický nástroj Eigenharp Alpha je macek – je přes metr dlouhý, najdete na něm 132 klapek a můžete si nastavit jakýkoli zvuk. Plocha každé klapky zároveň funguje jako miniaturní dotyková obrazovka, takže můžete tóny ještě modulovat tlakem a polohou prstů. Lze si nahrávat smyčky a v reálném čase je na sebe skládat. Nebo si na počítači vytvoříte vlastní nástroje a pak je budete do Eigenharpu přehrávat. Vyrábí ho anglická firma Eigenlabs a stojí zhruba 150 000 Kč.
Jak to zní?
Můžete s ním ovládat všechny nástroje, které chcete – takže s dostatkem zkušeností můžete znít jako celá kapela. Nejprve si nahrajete smyčku s bicími, necháte ji hrát, přidáte se třeba s basou, pak s klavírem a za chvilku už hraje celá kapela. Zvuk je samozřejmě digitální a hodí se spíš pro elektronickou či symfonickou hudbu.
Mixážní stolek Reactable
Tenhle stolek má místo horní desky podsvícený interaktivní displej. Hrajete na něj pomocí kostek a kamenů, které představují různé rytmy a hudební smyčky. Aktivujete je položením na displej a posouváním je zesilujete, modulujete nebo nastavujete jejich tempo. Reactable se už pár let vyrábí a dá se pořídit i u nás – pronajímá se jako originální zábava na party. Nově je ke stažení aplikace s mobilním stolkem na iOs i Android.
Jak to zní?
Je to hodně podobné tomu, když hraje opravdový DJ. Jen místo ovládání koleček a šavlí na mixážním pultu pohybujete volně po ploše kostkami a orientujete se podle symbolů na displeji Reactable.
Hybridní trumpeta Electrumpet
Na výrobu tohoto nástroje vám stačí normální trumpeta, na kterou si připnete digitální systém senzorů, napojený na smartphone. Na něm si nastavíte digitální úpravu zvuku, takže v reálném čase měníte barvu tónu a můžete ho doplňovat různými efekty.
Jak to zní?
Na experimentální hudbu se hodí výborně. Ale po poslechu několika skladeb jsme dospěli k názoru, že už klasická trumpeta má tak nakřáplý zvuk, že když ji ještě proženete digitální úpravou, zní to docela šíleně.
