Vesmír je hodně zvláštní místo. Dalekohledy dnes zkoumáme objekty, které jsou tak daleko, že světlo od nich k nám letělo miliardy let. Pořádně ale neznáme sousedy našeho Slunce: Hvězdy a objekty, které jsou jen pár světelných let od nás.
Barevní trpaslíci
Pokud byste si vzali seznam nejbližších hvězd a chtěli je vidět na vlastní oči, byl by to problém. Některé jsou vidět na jaře, jiné v zimě a další jen z jižní polokoule. Mnoho z nich ale není vidět vůbec. Proč? Většina z nich spadá mezi červené trpaslíky. To jsou hvězdy menší a chladnější než Slunce, které vyzařují velmi málo světla. Přestože jsou červení trpaslíci nejpočetnější, na obloze pouhým okem neuvidíte ani jednoho. To samé platí u hnědých trpaslíků, kteří jsou ještě menší a méně jasní.
Bludné planety
Krom neviditelných hvězd jsou tu i neviditelné takzvané bludné planety. Za normálních okolností planety obíhají okolo hvězd, ale během jejich vzniku se může podle astronomů odehrát gravitační kulečník a planeta je díky vlivu jiné vyhozena ze své oběžné dráhy a potuluje se vesmírem. Podle českého astronoma Davida Nesvorného se něco podobného stalo před miliardami let i ve sluneční soustavě. Na existenci něčeho velkého v hlubinách sluneční soustavy totiž ukazují dráhy některých asteroidů. Potvrzení takových planet je obtížné, protože odráží tak málo světla, že nejsou vidět. Možná ale budeme jednoho dne překvapeni.
Příští stanice: Alfa Centauri
Naší nejbližší hvězdou je Slunce. Další se pak nachází v systému Alfa Centauri, nějaké 4 světelné roky daleko (1 světelný rok = 9 460 730 472 580 km). Nejedná se o jednu ale hned tři hvězdy. Dvě z nich podobné Slunci okolo sebe obíhají jednou za 80 let a ta třetí – Alfa Centauri C neboli Proxima Centauri – je oficiálně tou nejbližší hvězdou od Slunce. Jedná se o velmi malého červeného trpaslíka. U jedné z hvězd Alfy Centauri byla před dvěma lety objevena planeta podobná Zemi. Okolo hvězdy ale obíhá tak blízko, že na jejím povrchu podmínky k životu nebudou.
Nové přírůstky
Ve vzdálenosti 6,6 světelných let objevili vloni astronomové dvojici hnědých trpaslíků Luhman 16. Tělesa o hmotnosti několika desítek Jupiterů obíhají okolo sebe. Dalším novým přírůstkem je ve vzdálenosti 7,3 světelných let hnědý trpaslík WISE 0855-0714. V jeho atmosféře astronomové objevili mraky z vody. Bylo to vůbec poprvé mimo sluneční soustavu.
K planetám je to daleko
Za posledních 20 let bylo objeveno už téměř 2000 planet mimo sluneční soustavu. Takové planety se označují jako exoplanety. Nejbližší by měla být ta u Alfy Centauri. Čtyři světelné roky jsou ale pořádná dálka. Kosmická sonda by takovou vzdálenost uletěla za 50 000 let! Další blízkou planetou je ve vzdálenosti 10 světelných let Epsilon Eridani b. Jedná se ale o obra podobného Jupiteru – naděje na život je tedy nízká.
Druhá Země?
Nejbližší exoplanetou, na které by mohl být život, je Tau Ceti e. Jedná se o planetu čtyřikrát hmotnější než Země. Astronomové si však její existencí nejsou jistí. V roce 1960 u hvězdy Tau Ceti vůbec poprvé hledali signály mimozemských civilizací. O planetě se tehdy ještě samozřejmě nevědělo. Ve vzdálenosti 13 světelných let se pak nachází planeta Kapteyn b, která se svou hvězdou zřejmě přicestovala z jiné galaxie a je dvakrát starší než sluneční soustava. Podobná bude ale spíše Neptunu než Zemi. Hon za druhou Zemí tedy stále pokračuje.
