Zoologický zahrada a botanický park Ostrava chová dva páry orlosupů bradatých. A oba se zde rozmnožují. Starší pár již odchoval jedenáct vlastních mláďat a dvě adoptovaná, mladšímu páru se zatím podařilo odchovat tři mláďata. Letošní sezona je však mimořádná – těmto impozantním dravcům se vylíhla celkem čtyři mláďata!
Samotná hnízdní sezóna začala vlastně už vloni, kdy se oba páry pustily do úpravy hnízda a pářily se. Na konci prosince pak obě samice snesly po dvou vejcích. Mladší pár obývá voliéru v návštěvnické části a jejich hnízdní místo snímá nepřetržitě kamera, takže chovatelé mají přehled o tom, co se v hnízdě děje, aniž by citlivé dravce rušili. I z tohoto důvodu nechali vejce inkubovat rodiče.
VIDEO Krmení mláděte orlosupa, které se vylíhlo v líhni. První dny po vylíhnutí přítomnost chovatelů nevadí, mládě si vštěpuje rodiče až o pár dní později.
Starší pár žije ve voliéře v zázemí, kde kamera není. Pár je ale velmi zkušený a na případné zásahy chovatelů reaguje bez komplikací. Jejich vejce proto mohla být pro jistotu přemístěna do líhně a ptáci seděli na podkladcích. Inkubační doba u orlosupů trvá 53–54 dní, protože však jsou vejce snášena s několikadenním (přibližně desetidenním) odstupem, ve stejném odstupu se z nich líhnou i mláďata.
Orlosupi mají vraždící sourozence
Pár orlosupů je schopen odchovat v jedné hnízdní sezoně jen jedno mládě, a to i v případě, že samice snese vejce dvě. Podobně jako u některých dalších druhů dravců, se i u orlosupů vyskytuje jev zvaný siblicida, kdy silnější (obvykle starší) mládě zabije slabšího sourozence. Je to zcela přirozený jev a jakási pojistka pro případ nedostatku potravy.
Zoologické zahrady se ale snaží, aby bylo odchováno co nejvíce mláďat, protože o to více jich může být vypuštěno do přírody. Ostravští chovatelé tak začali ve spolupráci s koordinátorem Evropského ex situ programu pro orlosupy bradaté hledat náhradní pěstounské páry, kterým by se „přebytečná“ mláďata z každého páru podložila.
Pro další chov a hlavně pro případ vysazení do přírody je totiž zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. buď svými rodiči, nebo jiným párem orlosupů.
Jedno mládě do Liberce, další do Švýcar
Díky úzké a nezištné spolupráci mezi zoologickými zahradami, která má obrovský význam při záchraně ohrožených druhů a v tomto případě přispívá k obnovení a posílení divoké populace orlosupů v Evropě, se podařilo zajistit náhradní pěstouny v liberecké zoo a ve švýcarské Zoo Goldau. Všechna mláďata prospívají, jak ta u rodičů, tak i ta v péči náhradních pěstounů.
Zatím to není jisté, ale teoreticky by všechna mohla být v rámci mezinárodního repatriačního projektu vypuštěna do volné přírody. V každém případě se však jedná o rekordní a velmi úspěšnou hnízdní sezónu orlosupů bradatých v ostravské zoo!
Návrat orlosupa bradatého
Projekt Návrat orlosupa bradatého do Evropy je jedním z nejúspěšnějších ochranářských projektů obnovy populace druhu v přírodě vyhubeného.
Na záchraně majestátního dravce, který z Alp vymizel před více než 100 lety a na dalších místech Evropy byl výrazně zredukován, se podílí přes 30 zoologických zahrad a dalších chovných stanic, které poskytují mladé orlosupy pro vypuštění do přírody. Jsou do něj zapojeny také správy národních parků, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice.
Do roku 2016 bylo od zahájení tohoto projektu v roce 1978 úspěšně v lidské péči odchováno přes 500 mláďat a z toho více než polovina vypuštěna do volné přírody nejen v Alpách, ale i v severním a jižním Španělsku, v jižní Francii a na Korsice.
Od roku 2009 je do projektu zapojena i Zoo Ostrava, který za tuto dobu poskytla už 20 orlosupů bradatých, kteří byli vypuštěni do přírody. Projekt je tak ukázkovým příkladem, kdy aktivní ochranářská opatření pomohla odvrátit nepříznivou situaci konkrétního druhu.
