Dvě mláďata levhartů cejlonských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava přišla na svět v listopadu 2024. Chovatelé už vědí, že se jedná o samičky. „Jejich matkou je desetiletá samice, která před dvěma lety v Ostravě úspěšně odchovala svá první mláďata – samce a samici. Oba mladí a na matce již nezávislí levharti byli na doporučení koordinátora Evropského programu pro tyto kočkovité šelmy odvezeni do jiných zoo: samice do Singapuru, samec do italské Zoo d´Abruzzo,“ popisuje inspektor chovu Matěj Vrúbel.
Chovná samice vzorně pečuje i o své druhorozené potomky. Chovatelé mohou vše sledovat pomocí kamerových záznamů, ale do odchovu nijak nezasahují, aby nenarušili přirozený odchov mláďat, vše nechávají na matce. Proběhly pouze dvě krátké veterinární kontroly, při kterých byl zkontrolován zdravotní stav mláďat, mláďata byla naočkována, preventivně odčervena a byl jim aplikován identifikační čip. Při druhé kontrole bylo také potvrzeno jejich pohlaví.
Mláďata levhartů jsou plachá
Mláďata levhartů se rodí slepá a zcela závislá na matce. Samec se do odchovu nijak nezapojuje, rodičovská péče je záležitost výhradně samice, proto je od matky s mláďaty oddělen, což odpovídá přirozenému způsobu života levhartů v přírodě.
„Doposud se matka s mláďaty zdržovala v zázemí pavilonu. Malým samičkám budou brzy tři měsíce. Za tuto dobu již notně povyrostly a postupně se pouštějí do objevování dalších prostor. Dokonce se už odvažují i do expoziční části pavilonu, kde je mohou zahlédnout i návštěvníci, byť zatím jen na krátkou chvíli, a to zejména v dopoledních hodinách. Samičky jsou ještě hodně plaché a obezřetné. Pokud se uchýlí do zázemí, lze je pozorovat na obrazovce umístěné v pavilonu,“ vysvětluje Matěj Vrúbel.
Zoo Ostrava chová levharty cejlonské od roku 1977. Kromě Zoo Colombo na Srí Lance je to nejdelší nepřerušený chov těchto velkých koček na světě. Už dřívějších letech zoo odchovala 15 mláďat. V novodobé historii k nim přibyly dvě samičky z roku 2008 a pár v roce 2022.
Ostrovní poddruh
Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) obývá pouze ostrov Srí Lanka (dříve Cejlon). Je to největší zdejší šelma a stojí tak na vrcholu potravního řetězce. Odhaduje se, že v přírodě dnes žije necelých 800 dospělých jedinců. Největší hrozbou pro tuto kočkovitou šelmu je úbytek přirozeného prostředí, jeho roztříštěnost a také pytláctví.
Od 90. let minulého století byl v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) veden v kategorii „Endangered“ (ohrožený). V roce 2019 se jeho stavy ve volné přírodě mírně zlepšily a levhart cejlonský byl přeřazen do kategorie „Vulnerable“ (zranitelný). Jeho další existence na Zemi je závislá na fungování národních parků na Srí Lance a zároveň na chovu v lidské péči, především v zoologických zahradách.