Šestinásobná radost na Svatém Kopečku
Dvanáct let čekala Zoo Olomouc na mláďata gepardů štíhlých. Když se konečně dočkala, čekalo ji překvapení. Gepardí samice, snad aby chovatelům vynahradila tu dlouhou přestávku, porodila rovnou šest životaschopných koťat! To je nejpočetnější vrh gepardích mláďat za celou historii jejich chovu v Olomouci.
Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) se v olomoucké zahradě po dlouhé pauze úspěšně rozmnožil a samice se hned napoprvé stala zasloužilou matkou. „Samice si, ačkoliv je prvorodička, počíná velmi dobře a příkladně. Mléka má dostatek pro všechna mláďata, která mohou zdárně přibírat na váze. Je však potřeba u matky dodržovat neustálý klid,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová. Pohlaví koťat budou ošetřovatelé znát až po první veterinární kontrole, která proběhne během odčervování a čipování.
Kočka, která pláče v oddělené ložnici
Typickým znakem gepardů jsou černé pruhy táhnoucí se z koutku oka až k tlamě, proto je někdy nazýván kočkou, která pláče. Tato kresba mu v přírodě pomáhá odrážet ostré sluneční paprsky. Jde o samotářské šelmy, což musí respektovat i chovatelé v zoo.
Pokud si přejí gepardy rozmnožovat, je nutné, aby do doby, než dojde k jejich spojení, měli „oddělené ložnice“. A to až tak důsledně, že by se případný budoucí pár neměl vnímat ani akusticky, ani teritoriálně. To znamená, že se nesmí slyšet, vidět ani cítit. V opačném případě se mohou začít považovat za sourozence a k páření nedojde.
První gepardí mláďata v Evropě
V rámci EAZA (Evropská instituce zoologických zahrad a akvárií) se aktuálně chová 321 gepardů v 99 institucích. „Mláďata narozená v Olomouci jsou prvními letošními mláďaty narozenými v rámci EAZA, a i proto se jedná o velmi významnou událost,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. Zoo Olomouc chová tyto nejrychlejší savce od roku 1999 a celkově už odchovala 18 mláďat.
Ohrožený sprinter ze savany
Gepard štíhlý dokáže vyvinout rychlost až 110 km/h a při běhu se pohybuje až sedmimetrovými skoky. Obývá savany a stepní až polopouštní oblasti jižní a východní Afriky, nepatrné zbytky původní populace žijí ve Střední Asii.
Jejich celkový počet v přírodě se odhaduje na necelých 7 100 jedinců a jejich stavy v důsledku ztráty přirozeného prostředí, úbytku kořisti a ilegálního obchodu se zvířaty dále klesají. V Červeném seznamu IUCN je tento druh zařazen do kategorie zranitelný, asijská populace je dokonce vedena jako kriticky ohrožená vyhynutím.
