Zoo Olomouc slaví: Narodilo se jubilejní 30. mládě vzácného binturonga

Zoo Olomouc slaví: Narodilo se jubilejní 30. mládě vzácného binturonga
Sdílej
 
Olomoucká zahrada patří ke světovým špičkám v chovu binturongů. Tato největší cibetkovitá šelma, přezdívaná medvědokočka, se zde dočkala dalšího přírůstku. Zjistěte, proč je jejich odchov tak náročný a kde mládě v Pavilonu šelem uvidíte.

Od roku 1990 chová Zoo Olomouc největší cibetkovité šelmy světa – binturongy. A nedávno se dočkala téměř jubilejního třicátého mláděte. Jeho pohlaví ale chovatelé zatím jen odhadují, samice ho má stále pod dozorem, a tak ji nechtějí rušit.

„Mláděti se v rozšířené skupině aktuálně čítající šest jedinců daří výborně. S velkou pravděpodobností se jedná o samičku. Prozatím si užívá plnohodnotné péče své matky, ale je pod kontrolou i ostatních členů skupiny. V budoucnu, nejdříve však příští rok, odejde do některé ze spřátelených zoologických zahrad na základě doporučení koordinátora chovného programu,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.

Návštěvníci mládě při troše štěstí uvidí ve vnitřní expozici Pavilonu šelem, ale jakmile jeho matka usoudí, že je to bezpečné, vezme ho s sebou i do venkovního výběhu. V olomoucké zoo se s binturongy návštěvníci poprvé setkali v roce 1990. Za dobu jejich chovu se tu celkově narodilo – včetně toho posledního – 30 mláďat.

Binturong neboli medvědokočka: Šelma s chápavým ocasem

Video se připravuje ...

Mládě binturonga v olomoucké zoo • Zdroj: Zoo Olomouc

Angličané tuto cibetkovitou šelmu označují „bearcat“, což znamená „medvědokočka“. Původ jména binturong (Arctictis binturong) je však malajský. Binturong výborně šplhá a využívá přitom i chápavý ocas, který je u šelem vzácný. Zoologické zahrady ale binturongy příliš často nechovají. Jednak jde o zvíře s noční aktivitou, a navíc není snadné jeho rozmnožování.

V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Je to způsobeno tím, že se druh rozpadá na devět odlišných poddruhů, navíc ještě rozdělených na severní populaci na pevnině a skupinu ostrovních binturongů. Jednotlivé poddruhy se přitom mezi sebou nekříží a nemnoží se, jejich rozlišení je však bez genetické analýzy téměř nemožné.

Jako všechny cibetkovité šelmy má i binturong u ocasu uméstěné pachové žlázy •  Zoo Olomouc

V přírodě se binturongové živí plody a ovocem, pojídají i drobné živočichy a mršiny. Jejich počty se na základě záběrů z fotopastí pouze odhadují. Jisté je, že klesají, a to především kvůli kácení a vypalování původních lesů a jejich přeměně na plantáže palmy olejné.

V červené knize IUCN je proto binturong řazen do kategorie „vulnerable“ – zranitelný. Počet binturongů chovaných v lidské péči činí podle Mezinárodního informačního systému zvířat (ZIMS) cca 510 ve 174 institucích celého světa. Zhruba jednu třetinu chovají instituce v Evropě.

Zoo Praha a Zoo Olomouc vrací zubry na Kavkaz: Unikátní transport Boeingem do Ázerbájdžánu

Zoo Praha a Zoo Olomouc vrací zubry na Kavkaz: Unikátní transport Boeingem do Ázerbájdžánu

Zoo Olomouc odhalila pohlaví mláďat medojedů: Jsou to kluk a holka!

Zoo Olomouc odhalila pohlaví mláďat medojedů: Jsou to kluk a holka!

Nový samec levharta mandžuského v Zoo Olomouc: Naděje na mláďata

Nový samec levharta mandžuského v Zoo Olomouc: Naděje na mláďata

Zdeňka Martinová

Zdeňka Martinová

Redaktorka
zdenka.martinova@cncenter.cz
Zdena je nadšenec do všeho živého. Na světě snad neexistuje zvíře, které by nechtěla mít doma. Protože to není možné, alespoň o nich píše do ábíčka. I tak se jich u ní vystřídala spousta, včetně štírů, pavouků či hadů. Teď má doma stádo želv, gekonů a dvě z ulice adoptované kočičky. Když má čas, toulá se ráda po lesích a horách, doma i v cizině.