Zoo Olomouc chová 77 kaloňů rodriguezských, což je po anglické Zoo Chester druhá největší skupina na světě. Víc už jich žije jen na jejich domovském ostrově Rodrigues. A protože se těmto kaloňům v Olomouci daří a množí se tu, mohou zdejší odchovaná mláďata odcestovat do dalších evropských zoo v rámci záchranného programu.
Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Od té doby se tu narodilo přes dvě stovky mláďat. „Kaloň rodriguezský je jedním z nejvzácnějších zvířat naší zahrady," říká zoolog doc. Jan Pluháček.
„Jeho domovský ostrov Rodrigues má rozlohu jako město Olomouc a bydlí na něm zhruba 40 000 lidí, což je pro kaloně až příliš na to, aby v důsledku lidského osídlení nepřicházeli o své přirozené prostředí. Tím klesají jejich počty, neboť jim již nezbývá mnoho prostoru. V důsledku tajfunu v 70. letech 20. století se jejich stavy snížily ještě radikálněji. Naštěstí tu máme záchranné instituce – zoologické zahrady,“ pokračuje. „Naše skupina kaloňů se každoročně rozrůstá zhruba o 15 mláďat.“
Z Olomouce do Evropy: Jak kaloni cestovali do Amsterdamu a Curychu
Kaloně rodriguezské chová na celém světě 39 institucí, ale jen v sedmi z nich se je daří rozmnožovat. Olomoucká zoo je jednou z nich. A právě díky tomu se může o své odchovy podělit s dalšími zoo. Na začátku října tak z Olomouce odjelo do nových domovů 25 jedinců.
Deset kaloňů putovalo do zoo v Amsterodamu, dalších patnáct do Curychu. Na cestu se vydali ve dvou bednách ve speciálně upraveném klimatizovaném voze, v němž se hlídá teplota. Dopravce se zároveň musel starat i o jejich pohodu a podávání krmiva.
Milovníci sladkých plodů: Jak žije a čím se živí kaloň rodriguezský?
Kaloň rodriguezský (Pteropus rodricensis), známý také jako kaloň zlatý, patří mezi letouny, je tedy příbuzný našich netopýrů. Na rozdíl od pravých netopýrů se však u kaloňů nevyvinula klasická echolokace, kaloni se při hledání potravy řídí zrakem.
Hlavní část jejich jídelníčku tvoří ovoce, především sladké plody, květní nektar a listí. Sdružují se do menších kolonií a větší část dne tráví odpočinkem na stromech zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. Za potravou se vydávají až večer.
Příběh o přežití: Záchrana před vyhynutím na poslední chvíli
Domovem kaloně rodriguezského je ostrov Rodrigues v Indickém oceánu. Je ostrovním endemitem – jinde než na tomto ostrově nežije. V důsledku kácení lesů a lovu pro maso jeho počty na ostrově klesaly. Tajfun v 70. letech 20. století pak přivedl tento druh na pokraj vyhynutí, na ostrově zbylo posledních 70 jedinců.
Díky přísné ochraně a zařazení do záchovných programů se tyto kaloně podařilo rozmnožit a zvýšit jejich počty na 20 000 jedinců. K jeho záchraně přispěla i Zoo Jersey, založená Geraldem Durrellem, který odchytil několik posledních volně žijících jedinců a založil jejich chovy v zoologických zahradách.
Všichni kaloni chovaní dnes v zoologických zahradách jsou ale majetkem Mauricijské republiky, jejíž součástí je i ostrov Rodrigues, a chovatelům jsou pouze zapůjčeni. V červeném seznamu IUCN je řazen do kategorie ohrožený.
