„Od doby, kdy se mravenečníci v olomoucké zoo chovají společně s lenochody, bývají matka s mládětem z výběhu pokaždé přesunuti do prostoru, který mají pouze pro sebe. Chceme tak snížit případná rizika v případech, kdy by se mládě mohlo k lenochodovi přiblížit natolik, že by mu jeho nechtěná neobratnost způsobila nějakou újmu. Neméně důležité je i zachování klidu, jak pro kojící samici, tak pro mládě samotné,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová ze Zoo Olomouc.
Naštěstí začalo mládě přibírat na váze a díky mateřské péči překonalo první nejisté dny. Teprve když bylo jisté, že má nejhorší období za sebou, se k němu mohl vypravit fotograf zahrady coby k životaschopnému jedinci.
„S jistotou už víme, že se jedná o samečka, jehož dnešní vážení ukázalo 1,1 kg,“ dodává ošetřovatelka. Zoo Olomouc začala s chovem mravenečníků čtyřprstých v roce 2003 díky prvnímu páru dovezenému do ČR. Na území České a Slovenské republiky patří k jedněm z mála, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat, až do současnosti se již zde narodilo 21 mláďat.
Kolik toho mravenečník sežere za den?
Stromoví mravenečníci, k nimž náleží i mravenečník čtyřprstý, se ve volné přírodě vyskytují běžně, ale jejich odchov v péči člověka je problematický. Za příčinu se považuje nepřítomnost termitů v jejich potravě. Jako krmivo jim v zoologické zahradě podávají kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporuje rašelina.
Dalším důvodem, proč se mravenečníky v zajetí nedaří rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek napodobujících prostředí tropických pralesů.
Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem. Denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.
Drápy jako zbraně
Mravenečník čtyřprstý (Tamandua tetradactyla), zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, dokáže jimi roztrhat kusy dřev i tvrdá termitiště.
Aktivní je hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci a termiti budují hnízda i ve větvích.
