Levhartů mandžuských, kteří se v olomoucké zoo rozmnožili, žije ve volné přírodě posledních asi 130 jedinců. Jejich chovu se v Zoo Olomouc věnují již 25 let, ale poslední mládě se tu narodilo před deseti lety. Po této dlouhé desetileté pauze se chovatelé konečně dočkali tří vzácných koťátek.
Otec mláďat má původ v Zoo Vídeň, v níž déle než rok žije jeho bratr, „strýček“ olomouckých koťat, ale do olomoucké zoo přicestoval ze Zoo Nordhorn v Německu s jediným posláním – zanechat po sobě potomky. Čekala tu na něj mladá samice, která jako 3,5letá dorazila do Olomouce v roce 2024 ze Zoo de Granby v Kanadě.
Samec svůj úkol splnil na jedničku a zodpovědným přístupem k tomuto nelehkému úkolu si vysloužil zpáteční jízdenku do své domovské německé zahrady. Zajímavostí je, že se jeho zásluhou vrátily do olomoucké zoo geny po zdejších levhartech, protože jeho matkou je samice narozená právě v Zoo Olomouc.
Levhartí rodinka v Zoo Olomouc na videu
Samice se o svá trojčata vzorně stará • Zdroj: Zoo Olomouc
„K páření došlo v prosinci těsně před vánočními svátky, mláďata se narodila po 97 dnech březosti samice. Ta porodila sama v připravené porodní bedně a hned od prvopočátku se o všechna tři koťata vzorně starala. Narození trojčat nebývá u tohoto druhu příliš časté a pro chovný program budou i s ohledem na jejich skvělou genetickou výbavu velkým přínosem,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková, která vyzdvihuje pečlivou, letitou a trpělivou práci chovatelů.
Mláďata levharta mandžuského prozatím návštěvníci vidět nemohou, neboť se s matkou nacházejí ve vnitřní části ubikace, kde mohou být monitorována kamerovým systémem a je jim dopřán poporodní klid. Kromě ošetřovatele za nimi nechodí vůbec nikdo, aby se snížilo riziko jakýchkoliv případných komplikací odchovu. Jejich pohlaví bude určeno až s první vakcinací přibližně ve věku 6 týdnů.
Záchrana ohrožených druhů: Levhart mandžuský je v přírodě v kritickém stavu
Samice levharta mandžuského se svými mláďaty v porodním boxu • Zdroj: Zoo Olomouc
Počty levhartů mandžuských v zajetí dnes převyšují jejich počet v přírodě. Aktuálně tento druh chová na celém světě 91 institucí v počtu 190 jedinců. Původní monitoring v 70. letech minulého století přitom zjistil pouze 32 jedinců (za využití stop zanechaných ve sněhu).
Ještě v roce 2000 se stavy vzácných levhartů odhadovaly na pouhých 22–28 jedinců. V průběhu posledních let se zvýšily, v roce 2024 bylo za pomoci fotopastí odhadnuto, že v přírodě jich žije až 130.
Samice levharta mandžuského se svými mláďaty je pod neustálým dohledem průmyslových kamer • Zdroj: Zoo Olomouc
Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, ale i lesní požáry nebo těžba dřeva a nerostných surovin. Ruské a západní ochranářské skupiny založily organizaci Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit ohrožené levharty a tygry ussurijské zachránit. Snahou o záchranu levharta mandžuského se zabývá i WWF. Bohužel ochranářským snahám nyní brání válka.
Populaci v přírodě však musí podpořit i jedinci ze zoo, aby se u nich udržela dostatečná genetická proměnlivost. Důležité je proto každé narozené mládě. Zoo Olomouc chová levharty mandžuské od roku 2001 a doposud se v ní narodilo 15 mláďat. Poslední odchovaný samec odcestoval v roce 2018 do Anglie, kde už se také stal otcem.
