Kondoři královští se v zoologických zahradách chovají poměrně vzácně a jen ojediněle se v lidské péči rozmnožují. Hlavním důvodem, proč se nedaří mláďata odchovávat, je problém se sestavením páru a zajištění vhodných podmínek pro hnízdění.
Přestože se v Zoo Ostrava chovají tito pestře zbarvení mrchožrouti již od roku 1970, teprve v roce 2017 se zde podařilo odchovat první mládě. Od té doby se kondoři rozmnožili již několikrát. Aktuálně pečují o své sedmé mládě. Přestože se chovatelé snaží do odchovů nijak nezasahovat, občas při nich asistují, aby zvýšili šanci na úspěšný odchov mláděte.
Asistence chovatelů při líhnutí v Zoo Ostrava
Současný rodičovský pár kondorů královských byl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava sestaven v roce 2011 a rozmnožovat se začal už v roce 2014. První hnízdění však byla neúspěšná. Pár vejce inkuboval, komplikace ale nastaly při klubání mláděte. Rodiče zřejmě nevěděli, jak líhnoucímu se mláděti pomoci ze skořápky.
Chovatelé se proto v následujících letech rozhodli rodičovskému páru s líhnutím pomoci. Samotnou inkubaci nechávají na kondorech. Oba rodiče se při sezení na vejci vzorně střídají a spolehlivě ho zahřívají. Krátce před líhnutím ale chovatelé vejce přemístí do inkubátoru a do hnízda vloží podkladek. Líhnutí pak sledují a v případě potřeby mláděti pomohou zdolat pevnou skořápku.
Péče o mládě kondora v zázemí
První tři dny chovatelé mládě rozkrmují (to je doba, kdy nehrozí fixace mláděte na člověka) a až poté je vracejí zpět na hnízdo rodičům, kteří je bez problémů přijmou a začnou o ně ihned pečovat. Stejně tak to probíhalo i v letošním roce. Jelikož se jedná o velmi plaché ptáky, jsou trvale chováni v zázemí mimo zraky návštěvníků, aby měli klid na hnízdění i následnou péči o potomky.
Mládě kondora královského v ostravské zoo • Zdroj: Kateřina Nováčková
Hnízdo není opatřeno kamerou, ale podle chování rodičů chovatelé předpokládají, že vejce bylo sneseno 25. prosince 2025. Kondor královský je citlivý na vyrušování, a tak první kontrola vejce proběhla až 9. ledna 2026, kdy hnízdo na chvíli opustili oba rodiče. Prosvícení vejce potvrdilo, že je oplozené.
„Téměř celá doba inkubace probíhala přirozeně pod rodiči. Vejce jsme jim odebrali až pár dní před očekávaným líhnutím a vyměnili je za podkladek,“ popisuje chovatelka Kateřina Nováčková. Mládě se začalo klubat 15. února, o dva dny později mu museli chovatelé pomoci. Po dalších třech dnech již „rozkrmené“ mládě podložili rodičům zpět na hnízdo a ti ho přijali.
Jak roste budoucí královna pralesa
První kontrola mláděte na hnízdě proběhla 9. března, kdy mládě vážilo 871 g. Při druhé kontrole, která se uskutečnila 27. března, vážilo čtyřicet dní staré mládě téměř dvojnásobek – 1622 g.
„Zdá se, že mládě prospívá velmi dobře a rodiče o něj pečují bez další naší asistence. Už také víme, že se jedná o samičku. Zjištění pohlaví jsme letos poprvé zkusili provést neinvazivně odebráním vzorku pro analýzu DNA z kousku cévy oddělené od pupku krátce po vylíhnutí,“ dodává Kateřina Nováčková.
Kondory královské chová 30 zoo sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v počtu 70 ptáků. Odchov mláďat se však daří jen v několika málo z nich, včetně Zoo Ostrava. Přirozeně odchovaní jedinci mají proto velký význam pro celý evropský chov.
Kondor královský jako posvátný pták Mayů
Kondor královský (Sarcoramphus papa) obývá nížinné pralesy a stepi Střední a Jižní Ameriky od Mexika po Argentinu. Velmi vzácně uloví menší obratlovce, ale živí se především mršinami větších zvířat. Žije v párech a mláďata zůstávají s rodiči po celé dva roky. Hnízdí zpravidla na zemi, v dutinách mrtvých stromů nebo na skalních římsách.
Samice snáší jedno vejce, které střídavě zahřívají oba partneři 50 až 58 dnů. Mládě je nejprve pokryto bílým prachovým peřím a v průběhu dospívání několikrát mění barvu od šedé až po téměř černou. Výrazné zbarvení dospělých ptáků získává až po několika letech života. Mayové ho uctívali jako posvátného ptáka.
Přestože je v Červeném seznamu IUCN řazen do kategorie málo dotčený, jeho početnost v přírodě klesá. Záchovný program v zoologických zahradách proto může být zásadní pro budoucnost tohoto druhu na Zemi.
