Zoo Ostrava začala s chovem mangust žíhaných v roce 2024. Skupina pěti samců těchto promykovitých šelem se postupně zabydlela ve zrekonstruované zadní části pavilonu Tanganika. Na konci roku 2025 k nim přibyly tři samice. Zvířata se dobře sžila a výsledkem je pět mláďat narozených na konci února.
Chovatelé přesný počet mláďat zpočátku jen odhadovali, stejně jako to, kolik samic vlastně porodilo. „Mláďata, která jsou po narození holá a slepá, zahřívá kolektivně celá skupina, takže bylo velmi náročné určit jejich počet. Nyní už ale víme, že porodily minimálně dvě samice a že mláďat je pět. Mláďata prospívají, rostou a pomalu se začínají osrsťovat. Mají již otevřené oči a jsou stále aktivnější. Zatím se zdržují v umělé noře, kde se narodila. Zhruba ve čtyřech týdnech věku začnou objevovat i zbytek členité expozice, kterou mají k dispozici,“ vysvětluje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem a kopytníků.
Fascinující kolektivní péče o mláďata
Do umělé nory mohou několika okénky nahlédnout i návštěvníci. Na odchovu mláďat se podílí celá skupina. Všichni členové mláďata zahřívají, na kojení se podílí více samic a s mláďaty v noře vždy zůstává alespoň jeden dospělec, který je hlídá (většinou jeden ze samců).
„Porody ve skupině zpravidla probíhají synchronně. Samice se pak střídají v péči o mláďata i v kojení. Většinou se také páří s více samci, čímž si zajistí spolupráci všech samců ve skupině během odchovu, a výrazně tak snižují riziko případné infanticidy (situace, kdy dospělí jedinci zabíjejí cizí mláďata, aby odstranili konkurenty svých vlastních potomků). Kolektivní péče tak přispívá k úspěšnějšímu přežití potomků a rozšíření skupiny, která může čítat až 40 členů,“ dodává Matěj Vrúbel.
Život mangusty žíhané v Africe
Mangusta žíhaná (Mungos mungo) se vyskytuje ve východní, střední i západní Africe ve světlých suchých lesích, křovinatých a travnatých stepích a suchých písčitých nebo skalnatých štěrkových plochách. Žije v rodinných skupinách.
Je aktivní přes den, v noci odpočívá ve vlastních vyhrabaných zemních norách nebo v různých dutinách. V jejím jídelníčku převládají bezobratlí, drobní obratlovci, v menší míře konzumuje i plody a hlízy. Daří se jí především v celé řadě chráněných oblastí Afriky, kde žijí početné populace. Nepatří proto mezi ohrožené druhy.
