Jaguarundi se v zoologických zahradách nemnoží často, a tak, když v Zoo Ostrava uhynula samice a samec osiřel, trvalo dva roky, než se podařilo najít k němu vhodnou partnerku. Teprve vloni na jaře dorazila do Ostravy ani ne roční samice jaguarundi, která navíc musela na seznámení s budoucím partnerem ještě téměř rok čekat. Přesto se už letos chovatelé radují z prvních mláďat nově sestaveného páru.
Jaguarundi chová ostravská zoo od roku 1996. Mláďata se tu ale naposledy narodila v roce 2002. Od té doby probíhaly pokusy o opětovné nastartování chovu. To se podařilo teprve nedávno, kdy chovatelé sestavili nový chovný pár. Tvoří jej desetiletý samec a dnes dvouletá samice, která byla do Ostravy přivezena z italského Parco Faunistico La Torbiera. Spojení neproběhlo hned po příjezdu, protože v té době probíhaly úpravy jejich expozice a zvířata pobývala v prostorách nevhodných pro spojování.
Ke spojení došlo až v průběhu letošního března, kdy si zvířata dostatečně zvykla na nové prostředí. Vzhledem k plaché a nervózní povaze samice bylo třeba postupovat opatrně, protože i u malých koček může spojování představovat riziko zranění nebo dokonce úmrtí jednoho ze zvířat. Nakonec ale vše proběhlo hladce a během několika minut bylo možné zaznamenat u páru výraznou vokalizaci. Ta je u jaguarundi specifická, neboť dosahuje nejvyšší frekvence mezi všemi kočkovitými šelmami a zní jako hvízdání.
První mláďata po 22 letech: Prvorodička z ostravské zoo překvapila
Dne 23. května 2025 chovatelé poprvé zaznamenali dvě mláďata. První týdny po porodu trávila čas ve vnitřních prostorách v boudičce. I v přírodě zůstávají mláďata v bezpečí úkrytu, kterým může být nora, dutiny stromů či prostor mezi kameny. Chovatelé do odchovu nijak nezasahovali a vše nechali na samici.
„S ohledem na věk samice a fakt, že se jednalo o prvorodičku, panovala skepse ohledně úspěchu odchovu. Samice se ovšem ukázala jako vzorná matka, která svou premiéru zvládla na výbornou. Během odchovu jsme také zvolili jiný přístup než v minulosti. Rozhodli jsme se samce neoddělit před očekávaným porodem, což je běžná praxe u většiny druhů malých koček, neboť samec by mohl mláďata usmrtit. To se nakonec ukázalo jako správná volba, a tak naši návštěvníci mohou spolu s námi sdílet radost z tohoto raritního odchovu,“ popisuje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v Zoo Ostrava.
Dva malí samci a velká naděje pro evropský chov těchto šelem
Na začátku srpna proběhla nezbytná veterinární kontrola, při které byl zkontrolován zdravotní stav obou mláďat, proběhlo první očkování a odčervení, mláďatům byly zavedeny identifikační čipy a bylo potvrzeno jejich pohlaví. Jedná se o dva samce, které čeká ještě jedna kontrola a přeočkování za měsíc.
„Z odchovu máme velkou radost, protože je to už více než 22 let, kdy se u nás mláďata této zajímavé kočky narodila. A to i proto, že v evropských zoologických zahradách chov jaguarundi stagnuje. V celkem 16 institucích je chováno pouze 36 zvířat, která se množí jen zřídka. Jedním z důvodů může být velká míra příbuznosti mezi jednotlivými zvířaty. Jelikož se tomuto druhu chceme věnovat i nadále, zvažujeme do budoucna pomoc evropské populaci i na úrovni oživení její genetické základny, prozatím se však stále jedná pouze o úvahy.“ dodává Matěj Vrúbel.
V Zoo Ostrava je tento zástupce jihoamerické fauny k vidění i s mláďaty v jednom z výběhů komplexu Jižní Amerika.
Jaguarundi: Příbuzný pumy s tělem lasice
Jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi) svým vzhledem připomíná spíše lasicovitou šelmu, patří ale mezi malé kočky příbuzné gepardovi a pumě. Obývá rozsáhlý areál od jižní Arizony v USA až po severní Argentinu, kde ji lze zastihnout v nejrůznějším prostředí, počínaje deštnými lesy, přes savany a suché křovinaté oblasti až po bažiny. Přestože umí šplhat, zdržuje se spíše na zemi, kde loví pásovce, ještěrky, vačice, králíky, papoušky a další ptáky, různé bezobratlé a výjimečně požírá i plody.
Zatím nepatří k ohroženým druhům, ale počty této kočky v přírodě klesají hlavně v důsledku úbytku přirozeného prostředí a roztříštěnosti jejího areálu výskytu. Také ji pronásledují chovatelé drůbeže, kterou v blízkosti lidských sídel s oblibou loví.
