Zoo Ostrava se chlubí velkým úspěchem: Ohrožení poláci se množí

Zoo Ostrava se chlubí velkým úspěchem: Ohrožení poláci se množí
Sdílej
 
Zoo Ostrava se chlubí mimořádným úspěchem. Rozmnožili se zde kriticky ohrožení poláci východní. V ostravské zoologické zahradě obývají voliéry ptáků Tibetu a Číny, konkrétně průchozí voliéru „Nížiny východní Číny“. V celém komplexu pěti voliér představují nejvzácnější ptačí druh, který je v přírodě ohrožen vyhynutím.

Domovem poláka východního je oblast východní Asie. V Červeném seznamu IUCN je od roku 2012 veden jako druh kriticky ohrožený (Critically Endangered). V současné době je početnost divoké populace odhadována na 150 – 700 dospělých jedinců, jejich celkový počet se odhaduje na méně než 1000.

Udržet stabilní a geneticky pestrou záložní populaci v lidské péči je proto pro zachování tohoto druhu zcela zásadní! V rámci Evropy je polák východní chován ve 33 institucích v celkovém počtu 232 jedinců. Přibližně ve třetině z nich se rozmnožuje. 

Šest mláďat v Ostravě už podruhé!

Zoo Ostrava chová poláky východní přes deset let. V minulosti se zde podařilo odchovat šest mláďat. Současný pár, který získala zoo v rámci mezinárodní spolupráce ze Zoo Amsterdam v roce 2024, obývá voliéru s názvem Nížiny východní Číny, do které mohou návštěvníci i vstoupit. Začátkem května snesla samice sedm vajec a snůšku po celou dobu zahřívala.

„Přestože si pro hnízdo vybrala klidné místo v porostu, voliéru jsme pro jistotu uzavřeli, aby měli vzácní poláci na hnízdění klid. Samce jsme pozorovali, jak plave na vodě a je připraven vyprovodit vetřelce, který by se k hnízdu přiblížil příliš blízko,“ popisuje situaci inspektor chovu Vojtěch Bonczek

Dne 8. června již samice vodila šest mláďat. Ještě dalších 14 dní zůstala voliéra uzavřena, ale návštěvníci mohli její obyvatele včetně těch nejmenších pozorovat z cesty vedoucí okolo.

Podívaná na vzácné ptačí druhy... později

V pondělí 23. června chtěli chovatelé voliéru opět zprůchodnit, ale čekalo je překvapení, které jim v tom zabránilo. „V bezprostřední blízkosti chodníku snesla samice ústřičníka velkého tři vejce. V minulosti u nás ústřičníci již hnízdili, ale nikdy jsme se nedočkali mláďat, takže chceme dopřát samici maximální možný klid. Proto jsme nechali voliéru dál uzavřenou,“ vysvětluje Vojtěch Bonczek.

O příjemné překvapení se v Ostravě postaral také ústřičník velký •  Enrico Gombala

Chovatelé prosí návštěvníky o trpělivost. O podívanou na vzácné ptačí druhy nepřijdou, všechny je možné sledovat zvenku. Pobývají zde i tenkozobci opační, morčáci bílí nebo špačci čínští.

Zdánlivě obyčejná kachna

Polák východní (Aythya baeri) patří mezi potápivé kachny. Zbarvení samců a samic je shodné, samci se liší jen žlutě zbarveným okolím duhovky. Živí se vodními rostlinami a drobnými vodními bezobratlými, které nesbírá z hladiny, ale se potápí se za nimi. Příčinou ohrožení a prudkého poklesu početnosti je ztráta přirozených stanovišť, především ničení mokřadů, ale také přímý lov a turismus.

Vzácná kachňátka - mláďata poláka východního •  Enrico Gombala

Zoo má radost i z plameňáků

V ostravské zoo se daří i mnoha dalším ptačím druhům z okolí vod. Patří k nim i početné hejno plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber). V současné době jich je ve skupině 69, mezi nimi je i šest loňských mláďat, která už dorostla do velikosti dospělých, a zatím šest letošních mláďat.

Mláďata se začala líhnout o 14 dní dříve než v loňském roce, což bylo nejspíš způsobeno teplým dubnem. Letošní nejstarší mláďata už opouštějí hnízda a vydávají se na pochůzky po výběhu, nejmladší se stále zdržují na hnízdě a několik párů ještě inkubuje svá vejce.

O mláďata se u plameňáků starají oba rodiče •  Monika Vlčková

Šedivé mládě s rovným zobákem 

Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě se střídají oba rodiče. Mláďata po vylíhnutí váží okolo 200 gramů a jsou pokryta šedobílým prachovým peřím. Na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček.

Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení získají v průběhu druhého roku života. Zbarvení je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří.

Mládě plameňáka kubánského •  Monika Vlčková

První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří plankton – drobní korýši, řasy a rozsivky, v lidské péči pak specializované granule.  

Plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u vstupu do Zoo Ostrava, a to již o hodinu déle! Zoo prodloužila otevírací dobu areálu do 20 hodin také o 14 dní dříve. Lidé si tak už od poloviony června mohou užít podvečerní atmosféru zoo. Pokladny se a pavilony se však zavírají v 18 hod., kdy je možný i poslední vstup do areálu.

Zoo s nejvíce damany na světě je v Česku: Kam za nimi vyrazit?

Zoo s nejvíce damany na světě je v Česku: Kam za nimi vyrazit?

Tajemné tany odhaleny: V české zoo mají mláďata ani myší, ani veverek

Tajemné tany odhaleny: V české zoo mají mláďata ani myší, ani veverek

Mláďata krajty zelené jsou žlutá! Kde se právě vylíhla?

Mláďata krajty zelené jsou žlutá! Kde se právě vylíhla?