V jihoamerickém výběhu chovala Zoo Plzeň původně nandu pampové, druh v zoologických zahradách poměrně běžný. V roce 2021 je ale ve výběhu nahradil vzácnější druh, nandu Darwinův. Mladý pár tvoří samec odchovaný v Lipsku, zatímco samice pochází ze zoo v Halle.
První vejce snesla samice už v minulém roce, ta však byla neoplozená. Teprve v letošní snůšce byla tři oplozená vejce. Jedno z vyvíjejících se mláďat však uhynulo ještě před vylíhnutím, druhá dvě se úspěšně vylíhla. Mladší ze dvou mláďat ale dlouho nežilo, po pěti dnech uhynulo i ono.
Jedináček nandu Darwinova dostal za kamaráda kuře české kropenky zlatokrké • Zdroj: Kateřina Misíková, Zoo Plzeň
Zůstalo tak poslední starší mládě, kterému se daří. Protože jde o společenské ptáky, dostalo od chovatelů kamaráda, společnost mu v jednom z boxů stáje afrických kopytníků dělá kuře české kropenky zlatokrké. Tam také mohou návštěvníci nesourodou dvojici pozorovat.
Agresivní nandu: O mláďata se stará samec
Nandu Darwinův (Rhea pennata) pochází z horských travnatých plání od Peru až po Patagonii, kde se živí hlavně rostlinou stravou. Jako u většiny běžců se i u nanduů o inkubaci vajec a následně o mláďata stará samec. V tomto období je velmi agresivní, a to i vůči samicím, které mu do hnízda kladou vejce.
Samice proto raději svá vejce pokládají mimo hnízdo a nechávají na samci, aby si je do hnízda sám dopravil. Ten často nechává pár vajec ležet mimo, kde se zkazí a lákají mouchy. Těmi se pak mláďata v prvních dnech po vylíhnutí živí. Mimo hnízdní sezonu se nanduové sdružují do menších skupin.
Protože obývá velmi rozsáhlý areál, druh se rozpadl na tři samostatné poddruhy. Na většině míst, kde žije, je dosud poměrně hojný, vědci ho proto nepovažují za druh ohrožený vyhynutím.
