Mláďata hadů hned tří druhů přišla na svět v Zoo Praha – a všechna jsou prvoodchovy, všechny tři druhy – krajta kýlnatá, hroznýš hnědý a hroznýšek tatarský – se zde rozmnožily vůbec poprvé. Neméně vzácný odchov hlásí i Zoo Brno, jako vůbec první v Unii českých a slovenských zoologických zahrad rozmnožila užovku sanmartinskou.
Pražská zoo přivítala mláďata hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté (Morelia carinata) ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy jsou živorodé – rovných deset háďat porodila samice hroznýše hnědého (Sanzinia volontany), endemita z ostrova Madagaskar. Třetím poprvé odchovávaným plazem je podzemní obyvatel asijských písečných dun: Samice hroznýška tatarského (Eryx tataricus) potěšila své chovatele čtyřmi potomky.
Vzácná mláďata hadů s pohnutým osudem
„Jde o tři velmi odlišné hady doslova ze tří různých koutů světa. Všechny odchovy nám dělají radost, byť dva z nich možná trošičku větší. Mám na mysli krajty kýlnaté a hroznýšky tatarské. V obou případech jde o vnoučata hadů, kteří byli zabaveni pašerákům, krajty ve Vídni a hroznýšci v Kolíně nad Rýnem,“ říká kurátor plazů Petr Velenský. „Rozmnožení potomků hadů z celního konfiskátu je totiž pěkným pokračováním jinak docela smutného příběhu,“ dodává Velenský.
Kde najdete vzácné plazy v Zoo Praha?
Krajtu kýlnatou naleznou návštěvníci Zoo Praha v Darwinově kráteru. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě.
Hned tři druhy hadů se podařilo poprvé rozmnožit v pražské zoo • Zdroj: Jiří Bálek, Zoo Praha
Naproti v pavilonu Terárium si pak návštěvníci mohou prohlédnout hroznýše hnědého. Tento druh byl dříve považován za poddruh hroznýše psohlavého, ale genetické testy ukázaly, že je dělí miliony let samostatného vývoje. Jde tedy o zcela plnohodnotný samostatný druh. Jedině po hroznýškovi tatarském z polopouští a pouští Blízkého východu a Střední Asie je třeba pátrat v horní části zoo, v pavilonku expozice Gobi.
Odchov užovky sanmartinské v Zoo Brno je historický úspěch
Chovatelům v Zoo Brno se pro změnu podařil historicky první odchov užovky sanmartinské. Jedná se o vůbec první úspěšný odchov tohoto druhu v celé Unii českých a slovenských zoologických zahrad!
Pár dospělých užovek sanmartinských, který pochází ze soukromého chovu v Německu, mohou návštěvníci vidět v jedné z expozic Tropického království. Právě tam snesla samice v noci 22. května celkem 11 vajec.
Ta byla přemístěna do inkubátoru, kde se po 61–62 dnech začala líhnout mláďata. Ve dnech 21. a 22. července se tak narodilo devět zdravých mláďat. Jedno vejce bylo neoplozené a jedno mládě uhynulo ve vejci těsně před vylíhnutím.
Had, který umí vrčet
Severoamerická užovka sanmartinská (Pituophis catenifer sayi) je se svou délkou kolem dvou metrů jedním z nejdelších hadů Severní Ameriky. Známá je také pod překladem anglického jména užovka býčí (bullsnake). Není jedovatá, přesto umí případného nepřítele pořádně překvapit.
Kromě klasického hadího syčení dokáže vydávat i mnohem hlasitější zvuky připomínající vrčení nebo dokonce výkřiky. Umožňuje jí to speciální přepážka v hrtanu, kterou tento druh využívá při obraně.
Její odchov je i v Evropě skutečnou raritou – chová je méně než deset zoologických zahrad. Mláďata hadů zatím vyrůstají v teráriích v chovatelském zázemí, ale až dostatečně zesílí, zoo je nabídne formou daru nebo výměny dalším zoologickým zahradám.
