Les a zvířata

Sdílej
 
Les je nenahraditelným životním prostředím pro rozličné druhy bezobratlých živočichů, ptáků, savců, rostlin či hub. Všichni jeho stálí obyvatelé se tomuto prostředí dokonale přizpůsobili. Před časem jste se seznámili s několika typickými lesními ptáky, dnes bychom vám rádi přestavili několik zástupců v lese žijících savců.

Liška obecná (Vulpes vulpes)Uvidíte-li při procházce lesem padat z korun stromů šupinky šišek, je nahoře nejspíš ukryta veverka. Sedí na větvi, v předních tlapkách drží šišku, hbitě ji otáčí a ostrými hlodáky vylupuje olejnatá semena. Do-movem veverky obecné (Sciurus vulgaris) jsou jehličnaté či smíšené lesy celé Evropy a severní části Asie. Převážnou složkou její potravy jsou semena jehličnanů, velkou pochoutkou jsou pro ni také různé ořechy, bukvice či žaludy. Z nich si často dělá na zimu zásoby pod zemí nebo v dutinách stromů, a protože mnohé skrýše později neobjeví, přispívá tak k obnově a obohacení lesa. Oblíbenou potravou veverek jsou i houby. Je-li hub nadbytek, suší si je do zásoby - nabodává je na větvičky. Ačkoliv je veverka převážně býložravá, živí se i potravou živočišnou, nejčastěji vejci nebo mláďaty ptáků. Veverky se rozmnožují od února do srpna a březost trvá 38 dní. Mívají dva až tři vrhy do roka a v každém jsou 3 až 7 mláďat. Pro mláďata, ale i jako úkryt pro sebe, stavějí z větviček kulovitá hnízda s jedním nebo dvěma vchody. Mláďata veverky obecné (Sciurus vulgaris)Naším nejrozšířenějším zástupcem spárkaté zvěře je srnec obecný (Capreolus ca-preolus). Srnčí zvěř žije téměř všude, kde rostou lesy. Směrem od západu do Střední Asie nabývá srnčí zvěř na velikosti, odtud směrem k východu její velikost opět klesá. Říje probíhá od poloviny července do poloviny srpna a po 42 týdnech březosti se v květnu až červnu rodí jedno až dvě srnčata. Parůžky mají jen samci. Každý rok je shazují a narůstají jim nové. Ty jsou zpočátku kryty lýčím, což je jemná kůže se srstí, bohatě protkaná krevními cévami, které do rostoucích parůžků přivádějí živiny. Asi po 90 dnech je růst a vývoj parůžků ukončen a lýčí na nich zasychá. Srnci se ho zbavují tzv. vytloukáním - odírají ho o kmeny stromů. Parůžky vyrůstají srncům v průběhu zimy, v této době mají také zimní, šedohnědou srst. V letní srsti jsou dospělí jedinci zbarveni červenohnědě a srnčata jsou bíle skvrnitá. Srnec obecný (Capreolus capreolus)Mezi savce, kteří svá mláďata vychovávají v norách pod zemí, patří liška obecná (Vulpes vulpes). Přirozeně žije v lesích, remízech nebo na křovinami zarostlých stráních. Ekologicky je však liška neobyčejně přizpůsobivá, dokáže vyvést mláďata například v rušných skladech stavebnin nebo v kamenolomech v bezprostřední blízkosti pracujících drtičů. Odhaduje se, že např. na území Londýna žije kolem 3000 lišek, v Praze jich je přibližně 250. Lišky jsou však nesmírně opatrné, a navíc žijí nočním způsobem, takže unikají lidské pozornosti. Liška dovede snadno zadávit bažanta, kachnu nebo zesláblého zajíce, pohubí však také značné množství drobných hlodavců. Rozborem obsahu žaludků bylo prokázáno, že 57 % jejich potravy tvoří hlodavci, 27 % ostatní živočichové a zbylých 16 % je původu rostlinného. Kaňkování (odborný výraz pro liščí námluvy a páření) probíhá v lednu a únoru. Ve vrhu bývá od tří do deseti nevidomých mláďat, která se rodí po 53 dnech březosti. První měsíc je samice kojí, později jim začíná přinášet část svých úlovků. Po třech až čtyřech měsících již dovedou mladé lišky lovit a osamostatňují se. Jezevec lesní (Meles meles)Tajemným obyvatelem našich lesů je jezevec lesní (Meles meles), který vyhledává zejména zarostlé skalnaté svahy. V nich si mohutnými drápy vyhrabává rozsáhlý systém spletitých podzemních chodeb, které mohou být přes 10 m dlouhé a sahají až do hloubky 5 m. Jezevčí nora, které se také říká hrad, mívá několik východů a na jejím konci bývá prostorný kotel vystlaný trávou, listím a mechem. Jezevec je všežravec. Živí se drobnými obratlovci, hmyzem, kořínky, ale i bobulemi a různými lesními plody. Své teritorium si jezevci stejně jako ostatní kunovité šelmy značkují výměškem pachových žláz. Ze zvířat, která jsme vám dnes představili, jen jediná srnčí zvěř při přemnožení škodí lesu, a to okusem stromků. Lesníci Lesů České republiky, s. p., se proto snaží dosáhnout rovnováhy mezi zvěří a lesem tak, aby stavy zvěře byly únosné a umožňovaly přirozenou obnovu všech dřevin bez nutnosti jejich ochrany proti okusu.

SOUTĚŽ LČR

Poznáš zvířátko na obrázku? A na závěr soutěžní otázka: Poznáš zvířátko na obrázku? Napiš nám jeho celé české i latinské jméno a připiš také, čím se živí. Odpovědi zašli na adresu: Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, PSČ 501 68. Nezapomeň napsat na obálku heslo "Soutěž s ABC". Vylosovaný výherce dostane od LČR, s. p. jako dárek malý praktický batůžek na výlety do přírody. Pěkné ceny čekají také na dalších deset výherců.