Nadzvukový muž

Sdílej
 
Nad odvahou Michela Fourniera, bývalého majora francouzské armády, se tají dech. Chystá se volným pádem skočit z výšky více než 40 kilometrů a padák otevřít až kilometr nad zemí. Pokud se mu to podaří, překoná hned několik světových rekordů.

Seskok se měl uskutečnit teď v září nad francouzskou Provencí, ale úřady to nepovolily, a tak v současné době hledá Fournier náhradní místo. Svému plánu říká "Ikarův sen". Jeho blízcí doufají, že opravdu neskončí jako Ikaros, který se podle řecké báje zřítil do moře, protože chtěl na svých umělých křídlech vzlétnout příliš vysoko.

Jak to začalo

Po katastrofě raketoplánu Challenger v roce 1986 nabyl na významu problém záchrany astronautů v případě nehody při startu. Rozběhl se evropský projekt HERMES, v jehož rámci francouzské ministerstvo obrany připravovalo plán "38", pojmenovaný podle výšky (km), v níž měla záchrana probíhat. Cílem bylo zjistit, zda by se astronauti mohli zachránit podobně jako piloti letadel pomocí padáku. Nadzvukový mužPo zastavení projektu Fournier odkoupil část vybavení a rozhodl se pro seskok na vlastní pěst. Opustil armádu, aby se mohl plně věnovat přípravě. Do výzkumu a techniky vložil veškeré úspory, prodal i svůj dům. Část nákladů platí výrobci ochranného skafandru, kteří doufají, že o něj projeví zájem NASA. Připraven je i heliem plněný balon s kabinou, v níž se Fournier dostane do potřebné výšky.

Rekordy ve hře

Vyjde-li vše podle plánu, překoná Fournier jako první člověk volným pádem rychlost zvuku a výkonem 6 minut a 25 sekund dosáhne rekordního trvání volného pádu. Seskočí s padákem z rekordní výšky. V srpnu 1960 skočil Joseph Kittinger (USA) z 31 333 metrů, ale pád byl od začátku stabilizován pomocným padákem a rekord nebyl uznán. Zatím ho drží Jevgenij Andrejev (SSSR), jenž v listopadu 1962 skočil z 24 483 metrů. Ještě nikdo nedosáhl v balonu takové výšky, jaké chce dosáhnout Fournier. Nick Piantanida (USA) vystoupal v únoru 1966 do 37 000 metrů.

S rizikem se počítá

Na parašutistu čeká nejedno nebezpečí. Větry vanoucí stratosférou dosahují rychlosti 400 - 600 km/hod, třením o atmosféru se bude skafandr zahřívat, nad ozonovou vrstvou je navíc silné UV záření a zanedbatelný tlak. Po celou dobu výstupu i seskoku budou přístroje průběžně monitorovat Fournierův zdravotní stav. Kabina je vybavena vlastním padákem pro případ problémů během výstupu. Nejrizikovější je samozřejmě samotný seskok. Při něm parašutista musí pouze doufat, že skafandr vydrží změny tlaku i teploty.

Trojí věk

Fournierův seskokFournier už není žádný mladík. Jeho lékař však tvrdí, že úřední věk, který máme v dokladech, není nejdůležitější. Podstatný je věk duševní (dostatek chuti do života) a biologický (fyzická zdatnost). O svém duševním a biologickém mládí nenechává sedmapadesátiletý Fournier nikoho na pochybách. Věnuje se maratonu, orientačnímu běhu, střelbě a pochopitelně parašutismu. O úspěchu nepochybuje: "Věřím ve svou šťastnou hvězdu a v mocnou sílu odvahy a sebedůvěry." 1) 40 000 m - Fournierův seskok 2) 35 000 m - Fournier překoná zvukovou bariéru 3) 31 333 m - Joseph Kittinger 4) ozonová vrstva 5) 24 483 m - Jevgenij Andrejev 6) 20 000 m - vojenská letadla 7) 18 000 m - Concorde 8) 12 000 m - dopravní letadla 9) 8848 m - Mount Everest

PLÁNOVANÝ PRŮBĚH SKOKU

Výstup balonu trvá 2,5 hodiny. Ve výšce přes 40 km Fournier vyrovnává tlak mezi atmosférou a kabinou, otevírá dveře, a zatímco probíhá kontrola všech funkcí skafandru, má několik minut na to, aby se pokochal pohledem na zakřivení Země. Čas 0: Už nejde couvnout, dobrodruh se vrhá z kabiny. 30 sekund: Překonává zvukovou bariéru. 51 sekund: Dosahuje maximální rychlosti - 1782 km/hod. Od této chvíle bude houstnoucí atmosféra pád brzdit až na 190 km/hod. 6 minut 25 sekund: Ve výšce 1000 m se automaticky otevírá padák. 8 minut 30 sekund: Fournier přistává, Francie má nového hrdinu.

 

Hry