Kapr - zvíře domácí

Sdílej
 

KaprStatisíce jiker může vyprodukovat jediná kapří samice - ty největší jich mohou naklást až půl druhého milionu. Kdyby se z každé jikry vykulil plůdek a dorostl do požadované velikosti (obvykle kolem 2 kg), vánoční kapry pro celý náš národ by hravě zajistilo několik málo samic. Ve volné přírodě má toto množství jiker nesmírný význam - na bezbranné kapry číhá obrovské množství nepřátel, na jikrách a čerstvě vykuleném plůdku si pochutnává řada nepřátel včetně mnoha bezobratlých - draví vodní brouci a jejich larvy, ploštice, různé larvy vážek a šídel atd. Ale ani odrostlejší kapříci nemají vyhráno - loví je řada živočichů - od žab či užovek přes dravé ryby až po ptáky a dravé vodní savce. Ale s obrovským úbytkem se v přírodě počítá, kdyby totiž přežily všechny vykulené rybky, brzy by se v řece či v rybníku neuživily. Navíc by ve vodě vznikla pěkná tlačenice, takže by se ještě ke všemu dusily v důsledku nedostatku kyslíku. jikryKapři se ovšem v naší přírodě množí přirozeným způsobem jen málokde - dnes je totiž můžeme považovat spíš za domácí zvířata. A tak celý národ skutečně nakrmí několik velkých, zdravých a pečlivě vybraných jikrnaček, které chovatelé uměle vytřou, jejich oplozené jikry přemístí do líhní, kde o ně pečují a kde je neohrožují žádní nepřátelé. Malí kapříci se pak stěhují do chovných rybníků, v nichž je rybáři přikrmují vybranými lahůdkami... A kapříci rostou. Až do druhých či třetích Vánoc. Kapr, který se vám možná právě teď šplouchá ve vaně, je jedním z nich. výlovDokonce už se ani příliš nepodobá svému divokému příbuznému, který u nás navíc není původní - divoký říční kapr žije v řekách kolem Černého či Kaspického moře a je mnohem štíhlejší. Ale už ve středověku přišli lidé na to, že kapry lze velmi dobře odchovávat v rybnících, a pustili se do jejich záměrného chovu. U nás začali s chovem kaprů a rozvojem rybníkářství mniši, neboť rybí maso se považuje za postní a kapří patří mezi ta nejchutnější. Od středověku do dnešních dnů vyšlechtili chovatelé a rybníkáři z původního divokého kapra ono vysokotělé (a často i tučné) rybniční "prasátko", bez kterého si neumíme náš vánoční stůl ani představit. Nezměnil se jen tvar těla, chovatelé dnes šlechtí různé odrůdy bez šupin nebo jen částečně šupinaté, v poslední době i kapry barevné. Ale to už se netýká kaprů vánočních.

JE KAPR OPRAVDU BEZZUBÝ?

požerákyKaždý, kdo někdy pozoroval kapra ve vaně, se této otázce zasměje - ovšem, že je bezzubý, holá vychlípitelná kapří tlamička je všem důvěrně známá. To je ovšem omyl, kapr zuby má a používá je jako kterékoliv jiné zvíře, tedy k rozmělnění polykané potravy. Nemá je ovšem v tlamě, ale až na začátku jícnu. Poslední (tj. pátý) žaberní oblouk je proměněn v tzv. požerákovou kost, která nese pět až šest požerákových zubů na každé straně. Pokud nevěříte, můžete se přesvědčit sami - na kapří hlavě (nejlépe uvařené) opatrně odpreparujte skřele a vyjměte poslední žaberní oblouk.

 

Hry