Ptáte se - odpovídáme

K jakému účelu slouží škytavka a který orgán ji vykonává?
Zdeněk Š., Frýdlant nad Ostravicí

Škytavka je důsledkem prudkého reflexního stažení svalů uplatňujících se při nádechu. Zároveň dochází k uzavření hlasivkové štěrbiny, takže vzduch nemůže proudit do plic. Výsledkem je charakteristický zvuk, který všichni z vlastní zkušenosti známe. Není známo, že by škytavka v dospělosti měla nějakou funkci. Objevuje se bez zjevné příčiny, jako důsledek nervozity, po požití příliš kořeněného jídla, doprovází i některé vážné nemoci... Škytají i děti v matčině děloze, a to už ve dvou měsících po početí. Škytání v dospělosti by proto mohlo být pouhým pozůstatkem reflexu, jenž může plnit nějakou roli u vyvíjejícího se plodu. O vysvětlení se pokouší hned několik hypotéz. Podle jedné jde o ochranu před proniknutím plodové vody do plic. Jiná hypotéza říká, že škytání je u vyvíjejících se dětí jakýmsi tréninkem na dýchání, další vědci nacházejí podobnost mezi škytáním a sáním mateřského mléka. Nejnovější a nejpravděpodobnější vysvětlení vidí prvotní příčinu škytavky úplně jinde: ve způsobu života našich pradávných předků, kteří se před stovkami milionů let vydali z moře na souš. Tito tvorové měli ještě žábry, zároveň však už byli pro dýchání na souši vybaveni primitivními plícemi. Podobně jsou na tom dnes někteří obojživelníci a ryby. Např. bahníci mají kromě žaber i jeden nebo dva plicní vaky. Jak zařídit, aby voda omývala žábry, ale nevnikla do plic? Právě tento úkol bezvadně zvládne "škytavka". Voda je prudce nasáta do ústní dutiny a prohnána přes žábry, aniž by se dostala tam, kde nemá co dělat. Reflex ovládající průchod vody žábrami se možná v podobě škytavky udržel jako památka na evoluční historii i u druhů, které už dávno žábry nemají. Tedy i u člověka.

Své otázky týkající se přírody a chovatelství posílejte na adresu redakce: ABC
- RADY, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3 nebo e-mailem na rady-priroda@iabc.cz.