Poslové z pravěku: Štíři přežili dinosaury i radiaci. Čím fascinují tito pavoukovci dodnes?

Poslové z pravěku: Štíři přežili dinosaury i radiaci. Čím fascinují tito pavoukovci dodnes?
Sdílej
 
Štíři patří mezi nejodolnější superorganismy na naší planetě, které úspěšně vzdorují evoluci už stovky milionů let. Přežijí extrémní mráz, smrtící horko i radioaktivní záření, a navíc vydrží až rok bez potravy. Jsou to úžasní tvorové z dávnověku. Odhalte jejich jedinečný svatební tanec, způsob lovu i zásady pro úspěšný chov štírů v teráriu.

Pokud bychom na Zemi hledali nějaké superorganismy, štíři by se mezi nimi nepochybně ocitli. Přežijí radioaktivní záření, smrtící horko i mráz, vydrží až rok bez potravy. Jejich nejstarší předkové žijící ještě ve vodě se na Zemi objevili v období siluru před více než čtyřmi sty miliony let, první suchozemské druhy o sto milionů let později. Štíři tak přežili nástup i zánik dinosaurů a jejich potomci žijí v prakticky nezměněné podobě na Zemi dodnes.

Kdo jsou štíři?

Co jsou zač? Štíři (řád Scorpionida) mají zcela nezaměnitelný vzhled – kdo někdy viděl jednoho štíra, jako by viděl všechny. Na první pohled je zřejmé, že jde o členovce. Méně nápadné je jejich příbuzenství s pavouky – stejně jako oni patří do třídy pavoukovci (Arachnida).

Jejich nejnápadnějším znakem je typický „ocásek“ s jedovým bodcem na konci (viz foto) a na hlavové části pak klepeta, která však mají jiný původ než klepeta nepříbuzných členovců, raků a krabů.

Jak funguje jedový bodec?

Detail na jedový váček a bodec. Smrtící nástroj využívají štíři primárně k ulovení kořisti, lidem se tato jedovatá zvířata spíše vyhýbají. •  iStock.com

Štíři jsou dravci, živí se především nejrůznějšími bezobratlými, jako jsou různé kobylky, saranče nebo hmyzí larvy, ale nepohrdnou ani slabším jedincem svého vlastního druhu, případně menším obratlovcem.

Jejich lov má typický průběh, neopatrnou kořist štír uchvátí prudkým výpadem klepet a pak ji ochromí jedem. K tomu mu dokonale slouží jeho dlouhý „ocásek“, který ohne přes hřbet až ke klepetům s kořistí.

Fascinující páření štírů 

Páření štírů je fascinující podívaná. Nedochází u nich k obvyklému spojení samce se samicí. Dvojice se vzájemně uchopí klepety a pak se začne pohybovat v jakémsi jednoduchém tanečku.

Vedoucím v páru je samec, který hledá vhodný podklad, kam by uložil svůj spermatofor – balíček spermií. Pak k němu navádí samici tak, aby ho mohla sebrat do svého pohlavního otvoru. Jakmile se tak stane, pár se od sebe rychle odtrhne a vzdálí se.

Svatební tanec

Fascinující podívaná ze světa štírů: Jejich složitý pářící rituál připomíná elegantní a pečlivě nacvičený tanec. •  iStock.com

Štíří samičky rodí živá mláďata. Ta jsou zmenšenou kopií své matky, jen ještě nemají dokonale vyvinutou kutikulu (pokožku). Jejich tělíčka jsou měkká, bezbarvá. Jsou zcela bezbranná a s měkkými klepety nemohou lovit. Hned po narození proto vyšplhají do bezpečí na záda matky, kde zůstanou do prvního svleku a plného vybarvení (ztvrdnutí) kutikuly.

Jak roste štír

Tvrdá kutikula slouží štírům jako brnění, má ale jednu nevýhodu – neroste s nimi. Tělíčko štíra v ní uzavřené ale roste, takže mu po určité době začne být jeho „brnění“ malé. V tom okamžiku ho štír svlékne a jeho ještě měkké tělíčko uvolněné z těsného sevření se zvětší na správnou velikost. Pak musí štír vyčkat, pokud možno v úkrytu, až mu nová kutikula ztvrdne a začne ho znovu chránit.

Domácí mazlíčci:

Jak na úspěšný chov štírů v teráriu?

Mezi štíry existují druhy, které nejsou agresivní. Právě ty si řada lidí oblíbila a chová je v teráriu jako domácí mazlíčky. Většinou jde o velké nápadné druhy. Jejich chov štírů je přitom velmi nenáročný – nevyžadují velký prostor ani časté krmení. Jen je třeba dodržet vlhkostní a teplotní požadavky každého druhu a dopřát jim možnost volby vhodného denního úkrytu.

Kde žijí nejnebezpečnější štíři? Vědci je mapují pomocí počítače

Kde žijí nejnebezpečnější štíři? Vědci je mapují pomocí počítače

Pozor, ropucha předstírá, že je jedovatý had!

Pozor, ropucha předstírá, že je jedovatý had!

Jedovaté rosničky: Žabičky vylézají na souš, kde je můžete vidět?

Jedovaté rosničky: Žabičky vylézají na souš, kde je můžete vidět?

Zdeňka Martinová

Zdeňka Martinová

Redaktorka
zdenka.martinova@cncenter.cz
Zdena je nadšenec do všeho živého. Na světě snad neexistuje zvíře, které by nechtěla mít doma. Protože to není možné, alespoň o nich píše do ábíčka. I tak se jich u ní vystřídala spousta, včetně štírů, pavouků či hadů. Teď má doma stádo želv, gekonů a dvě z ulice adoptované kočičky. Když má čas, toulá se ráda po lesích a horách, doma i v cizině.
 

Články odjinud