Modrá...a růžová

Malý kluk si hraje na vojáky, holčička obléká panenku. Starší bratr šel do posilovny, sestra do parfumerie. Táta opravuje auto, máma vaří oběd. Proč se mužský a ženský svět tak liší? Odpověď je zdánlivě nesmyslná: protože jsou spermie menší než vajíčka.

JAK SE ZRODIL SEX

Vše, o čem je v tomto článku řeč, se odehrává na nevědomé úrovni. Náš dávný živočišný předek o velikosti pohlavních buněk nebo o formě strategických bitev mezi pohlavími rozhodoval stejně málo jako o tom, zda si jednoduchou trávicí soustavu vylepší o žaludek a žlučník. Tak pracuje evoluce: v každé generaci dává přednost těm jedincům, kteří jsou nejlépe uzpůsobeni k přežití. Jedinci sami o tom nemají ponětí.

DRAHÉ VAJÍČKO, LEVNÁ SPERMIE

Vajíčko i spermie obsahují polovinu budoucí genetické výbavy dítěte, tím však veškerá podobnost končí. Zatímco vajíčko má průměr 0,12 mm, spermie je i s bičíkem dlouhá 0,06 mm a hlavička má průměr pouhých 0,005 mm. Náklady na jejich „výrobu“ jsou nesrovnatelné.
Vpradávných dobách, kdy bylo pohlavní rozmnožování čerstvým vynálezem několika „pokrokových“ organismů, byly všechny pohlavní buňky stejné. Dodnes to tak zůstalo u některých řas nebo hub. Později se však objevily rozdíly. Samičí pohlavní buňky se začaly zvětšovat a hromadit si zásoby, samčí naopak vsadily na co největší pohyblivost a nenáročnost. V průběhu evoluce se rozdíly zvětšovaly, zřetelně patrné jsou i u lidí: v ženském těle vznikají velká vajíčka, v mužském těle drobné, bičíkem vybavené spermie.
„Vyrobit“ vajíčko stojí mnohem více energie než vyrobit spermii. A co je drahé, to je vzácné. Zatímco mužská varlata vyrábějí spermie jak na běžícím pásu - denně desítky milionů, v ženských vaječnících dozraje během života kolem 400 vajíček.

KOLIK STOJÍ POTOMEK

Ostatní živočichové (a vyšší rostliny) jsou na tom podobně. Samec si může dovolit spermiemi „plýtvat“ a nedumat nad tím, zda je jeho partnerka ta pravá. Zítra může zkusit štěstí jinde. Samice naopak do potomků vkládá od samého počátku hodně energie a času, takže by od ní bylo krajně nerozumné pustit si k tělu kdejakého hejhulu. Proto o drtivé většině živočišných druhů platí, že samec svádí a snaží se samici co nejrychleji „ukecat“, zatímco samice je při výběru sexuálního partnera mnohem zdrženlivější a vybíravější.
U savců včetně člověka je nerovnováha mezi náklady obou pohlaví na pořízení potomka dohnána do extrému. Zatímco u lidí otec na počátku investuje mikroskopickou spermii, matka je „odsouzena“ k devítiměsíční péči o dítě, které při porodu váží kolem tří kil. A tím starost zdaleka nekončí...

SOUBOJ POHLAVÍ

Skutečnost je samozřejmě složitější, muži z péče o potomstvo (většinou) tak lacino nevyjdou. Ženy se zkrátka naučily, jak muže do péče o dítě zatáhnout.
No dobrá, předchozí odstavec není úplně přesný. Nenaučily se to ženy, ale samice dávných předků současných živočichů. Jejich strategie je uložena v genech a v průběhu evoluce se přenáší a vylepšuje z generace na generaci.
Pravěcí lidé postupně zdokonalovali dělbu práce mezi mužem a ženou, aby maximálně využili rozdílné schopnosti obou pohlaví. Ženy vychovávaly děti, připravovaly jídlo, pohybovaly se v bezprostředním okolí domova. Muži lovili a bojovali, zajišťovali pro rodinu obživu a bezpečí.

KRÁSNÉ ŽENY, BOHATÍ MUŽI

Při námluvách hrály nejdůležitější roli právě ty vlastnosti, které ženám a mužům dávaly co nejlepší předpoklady pro plnění jejich rolí. V pozměněné formě vydržely dodnes.
Muži si na ženách cení fyzické krásy. Krása totiž odjakživa byla poměrně spolehlivým ukazatelem mládí a zdraví, tedy vlastností, které u ženy zvyšují šanci na zdárný průběh těhotenství. Proto se tak daří kosmetickým firmám, módním návrhářům a plastickým chirurgům.
Ženy si na mužích vždy cenily síly, rychlosti, obratnosti, tedy vlastností, které potřeboval dobrý lovec a bojovník. Schopnost uživit rodinu dnes ale vyžaduje trochu jiné vlastnosti. Netřeba lovit, jídlo se dá koupit. A velké peníze se vydělávají spíše mozkem než svaly (snad s výjimkou sportovců). Proto si muži tak zakládají na bohatství a moci. Soutěživost a touhu porazit všechny konkurenty mají pravěký lovec i moderní burzovní makléř společnou.

VZPOURA PROTI GENŮM

Je na čase trochu ubrat plyn. V celém článku byla řeč o přirozenosti ukryté v genech, která zcela určuje chování zvířat, ale chování lidí ovlivňuje pouze zčásti.
Člověk se jako jediný živočišný druh vymanil ze zajetí genů a zásadním způsobem proměnil své životní prostředí. Přirozenou divočinu nahradil civilizací, se kterou geny „nepočítaly“. Mantinely, které nám geny vymezily, jsou dostatečně široké na to, aby se každý muž a každá žena rozhodli, jak si svůj život zařídí. Zda v duchu tisícileté tradice, nebo zda po svém využijí možnosti moderního věku. Ať se geny třeba vzteknou!

Příště o chemii lásky