Mám imaginárního kamaráda, se kterým si povídám

Ahoj Mourrisone, už od dětství mám imaginárního kamaráda. Hrozně ráda si s ním povídám, je vtipnej, radí mi s nejrůznějšími věcmi. Nedávno si máma zničehonic všimla, že se třeba směju bez příčiny a jednou mě i málem nachytala, jak si s ním povídám. Rodiče mě poslali k psychologovi, ale já jsem tam všechno zasklila a dělala, že jsem úplně normální. Jenže máma i táta pořád tvrdí, že normální nejsem. Párkrát jsem se jich zeptala, co si o imaginárních kamarádech myslí. Dostalo se mi odpovědi, že takoví lidé mají nějakou poruchu a jsou to schizofrenici. Uznávám, že asi nejsem úplně v pohodě. Ráda si povídám i sama se sebou a hrozně komentuju filmy a seriály. Ale tohle všechno mi vyhovuje. Co si o tom všem myslíš ty? Hana

Odpověď

Ahoj Hano, děkuji ti za důvěru, se kterou jsi mi napsala svůj dopis. Nemyslím si, že bys hned musela být schizofrenik, anebo že bys měla nějakou poruchu. Možná máš jen v životě veliký dar – a to úžasnou fantazii, představivost, anebo nadpřirozené vlastnosti, které mi obyčejní smrtelníci nemůžeme pochopit. Proto se nemůžeš divit ani rodičům. Nic takového nevidí, tak tomu nevěří. Slyšel jsem o paní, která od dětství vídává anděly a umí si s nimi povídat - všichni ji považovali za retardovanou. Dneska o tom píše knihy a je úspěšnou spisovatelkou. Pokud svým jednáním (povídáním s imaginárním kamarádem) nikomu neubližuješ a nikoho tím neohrožuješ – můžeš si v klidu dál žít ve svém světě. Pokud by sis připadal divná a nebyla se sebou spokojená, můžeš si o svých schopnostech popovídat s odborníkem. Mourrison

Sdílej

27. prosince 2018

Parta mě nutí pít pivo, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jsem teď u prázdninách u babičky (a budu tu do konce prázdnin) a máme tu docela fajn partu. Je tu ale jedna věc, oni večer pijou pivo, a protože já nechci (nechutná mi), tak mi říkaj, že trhám partu. Ale já ji nechci trhat, ale taky nechci pít. Co mám dělat? Dík za radu, Pavel.

Vyměnil jsem prášky na depresi za marihuanu

Zdravím, je mi 14 let, v dubnu jsem byl diagnostikován depresí. Od té doby jsem bral prášky, které jsem asi tak po měsíci přestal brát, protože jsem byl věčně unavený a necítil se v kůži, necítil jsem žádné emoce. Od prázdnin každý večer kouřím marihuanu, cítím se mnohem líp, a přijde mi, že mi to pomohlo víc než prášky. Mohu marihuanu kouřit dál? Přijde mi to jako skvělá alternativa než do sebe cpát chemii.

Musím dělat, co chce kamarád, jinak se mnou nemluví

Ahoj Mourrisone, mám kamaráda, se kterým mi bylo vždycky dobře, ale teď mám pocit, že pořád musím dělat, co chce on, když se o něčem bavíme, tak s ním musím souhlasit, jinak křičí, a když mám jiný názory, tak se rozčiluje nebo se mnou nemluví. Chtěl bych, aby to bylo jako dřív, ale nevím jak. Nemáš nějakou radu, Dík, Ota

Archív