Jsem lesba

Jak se smířit s tím, že nejsem normální? Přála bych si být na tom jako většina lidí. Vím, že už je dnešní doba trochu tolerantnější a za homosexualitu už člověka neukamenují, ale bohužel se v mém okolí vyskytují samí homofobové (včetně mé rodiny), bojím se, že mě všichni zavrhnou. A já skončím osamělá a nešťastná. Když jsem se chtěla svěřit své dobré kamarádce (protože jsem myslela, že mě jako jediná pochopí), tak jsme zrovna jak naschvál ve škole pouštěli film (myslím, že ,,After polibek") a byla v něm jedna lesbická scéna a ona to začala znechuceně komentovat, že je to nechutný a že by se nikdy v životě nemohla kamarádit s lesbou. Asi vám je jasné, že po tom jsem jí to v žádném případě nemohla říct. Co bych dala za to být normální heteračka…..

Odpověď

Milá anonymko, je mi líto, že se ti prozatím nedaří přijímat taková, jaké ve skutečnosti jsi – s jinou sexuální orientací. Žádný vědec ani lékař doposud nezjistil, kdy a kde se v lidském těle stává, že bude v dospělosti heterosexuál nebo homosexuál. Zkrátka tím chci říct, že za to, s jakou sexuální orientací se člověk narodí, nemůže, a mělo by si to uvědomit i jeho okolí. Rozumím ti, že jsi se kamarádce nechtěla svěřit, ale bylo by dobré si najít v okolí někoho, komu opravdu věříš, a který tě má bezpodmínečně rád. Pokud nikdo takový ve tvém okolí není (nebo si to myslíš), zajdi za psycholožkou. Když člověk o svém trápení mluví nahlas s druhou osobou, zároveň si spoustu věcí uvědomí. Neboj se ani využít třeba bezplatnou Linku bezpečí- 116 111. Držím ti moc palce. Mourrison

Sdílej