Nechci už žít doma s rodinou

Ahoj Mourrisone, už jsem psala do všech možných poraden, už jsem i volala na Linku bezpečí, ale pořád nevím, co mám dělat. Žiju s rodiči, babičkou, mladším bráchou a ségrou. Máma s tátou na nás pořád strašně řvou, nadávají nám sprostě, hádaj se a někdy je máma tak naštvaná, že nám dá k večeři jenom suchý rohlíky. Já už tam nechci být, ale je mi teprve 13. Linda (tak se ale nejmenuju).

Odpověď

Ahoj Lindo, ani nevíš, jak moc mi je líto, jak ti je, co prožíváš a jakou beznaděj cítím z tvého dopisu. Věřím ti, že ti v různých poradnách i na Lince bezpečí upřímně poradili a možná dali i pár dobrých rad, ale moc dobře si uvědomuji, že „dobře a lehce se radí ale hůře a těžce se rady praktikují." Píšeš, že ti je 13 let, ale i v tomto věku máš právo žít šťastný život. Je pravda, že nemůžeš samovolně (sama od sebe) odejít z domova, ale můžeš se svou situací něco dělat. A to NĚCO je: začít žít a pracovat na sobě tak, abys byla vnitřně šťastná (bez ohledu na okolí). Budeš se možná divit, ale nikdo nás nemůže udělat šťastnými, do dokážeme jen my sami. Je to nesmírně těžké (i my dospělí se to učíme celý život), protože daleko jednodušší je si říkat – budu šťastná, až na mě budou rodiče hodní; budu šťastná, až mi koupí nový mobil; budu šťastná, když mě vezmou holky do party; budu šťastná, když budu mít dobré známky – a tak bych mohl pokračovat donekonečna. Začni se věnovat sama sobě, dělej věci, které tě dělají šťastnou, a obklopuj se venku lidmi, se kterými ti je dobře. Každý večer se pochval, byť jen za drobnost, která se ti ten den povedla. Pokud nic z toho ti nepomůže a tobě bude v domácí atmosféře stále špatně a těžce, neboj se obrátit na školní psycholožku nebo sociální odbor na vašem úřadě. Někdy může být pro někoho odchod z rodiny a třeba i dočasné žití v dětském domově prospěšné. Držím ti palce a moc na tebe myslím. Mourrison

Nechci jiného tátu

Moji rodiče se pořád hádají

Sdílej

6. září 2022

Líbí se mi kluk a nemůžu ho dostat z hlavy

Ahoj, mám takový problém, líbí se mi jeden kluk, kterého jsem viděla naposledy na začátku června, vlastně to bylo po prvé po několika letech. Od školky jsme spolu chodili dohromady 4,5 roku cca a já ho nemůžu dostat z hlavy. Teď jsem ho párkrát viděla a tak dlouho jsme se nebavili. Jednou si z něj kámoška udělala srandu a zeptala se ho, jestli se mu líbím a on jí napsal, že jsem hezká. A já ho nemůžu dostat z hlavy a hlavně si s ním žiju ve svém imaginárním světě. mám zajímavé myšlenky. Chtěla bych se s ním bavit, ale nevím jak, a hlavně když mu psala ta kámoška, tak jí napsal, že má holku, ale je pravda že je to už půl roku.

Smrdí mi penis, i když se umyju. Co mám dělat?

Ahoj Mourri, mám otázku, za kterou se stydím ptát ostatních, tak mě napadlo, že tohle je místo na tu otázku jak udělané, pořád mi smrdí penis, I když si ho pořádně umyju, když se koupu, pořád smrdí a mě to hrozně vadí, nevím, jestli si toho smradu všímají ostatní, protože mi nic neřekli, ale i tak mi to vadí, mohl bys mi poradit, co mám udělat, aby my nesmrděl? Jak říkám, není to tím, že bych si ho nemyl, takže už fakt nevím co s tím, děkuju předem – Eliot, 12.

Jak se dostat na soukromé gymnázium?

Ahoj Mourrisone. Nikdy jsem si nemyslel, že sem budu psát nějakou zprávu, ale zajímá mě, co mi odpovíš, i když asi vím, co odpovíš. Nicméně zpátky k otázce. Příští rok budu dělat přijímačky a chtěl bych na jeden soukromý gympl. Rodičům jsem o tom řekl a řekli, že se to platí a že se tam stejně nikdo nedostane, protože dostávají přednost lidi ze stejné základky. Nemyslím si, že by na to rodiče neměli a investice do vzdělání je za mě velmi důležitá, a tak bych se o tom s nima chtěl nějak více pobavit a ještě to zkusit. Poradíš mi? Marek, 14 let

Archív