Co dělat, aby mě moje kamarádka brala za nejlepší kamarádku

Ahoj Mourrisone, hraju badminton a mám tam jednu kamarádku, kterou znám už dlouho a beru ji za nejlepší kamarádku, ale ona mě tak nebere. Chodí na vedlejší školu o rok výš a mají tam samé skvělé lidi. Párkrát jsem s ní byla venku před tréninkem, s jejími kamarády ze třídy a školy, a přála bych si, aby mě také brala jako nejlepší kamarádku a brala mě s sebou ven častěji. Celkem si rozumím i s těma lidma, co s ní chodí ven a napadlo mě, že se s nima víc začnu bavit a pak mě budou brát ven oni a tak dále. Ale nevím..... Prosím, poraď mi, co dělat, aby mě taky brala za nejlepší kamarádku nebo jak bych se s jejími kamarády mohla sblížit. Předem děkuji za odpověď. Monika 12 let :)

Odpověď

Ahoj Moniko, ze všeho nejdřív si ujasni, jestli kamarádka z badmintonu je opravdu ta nejlepší. Není to jen kamarádka, se kterou trénuješ, ráda si povídáš a bavíš? Přátelství – a to nejlepší kamarádky mezi sebou mají – je totiž hodně silný vztah. A pozor, buduje se roky. Přátelství znamená, že s tím druhým jsi kdykoli, kdy tě potřebuje, vzájemně si pomáháte, podržíte se v nejtěžších chvílích, nepomlouváte se a neodsuzujete se. A věř, že to časem vycítí obě dvě strany. Protože pokud všechno tohle funguje jen z jedné, není to přátelství. Jen ta jedna strana využívá druhou a nevrací ji nic. No a co se týká jejích kamarádů – píšeš, že si s nimi celkem rozumíš a je ti s nimi dobře. Tak se přeci můžete scházet i bez tvé kamarádky. Pokud je opravdová, nebude to brát jako zradu a bude ti to přát. Stačí, když si na někoho z nich vezmeš telefonní číslo nebo mailovou adresu a můžete se domluvit. Ahoj Mourrison

Říká, že je nejlepší kamarádka, přitom se tak nechová

Zamiloval jsem se do svoji nejlepší kamarádky

Sdílej
 
 

Jak můžu zdědit tátovy vlastnosti?

Ahoj Mourrisone, máma mi pořád říká, že jsem jako táta a že se chovám jako táta. Přitom s námi u pět let nebydlí. Jak je to možný? Jak můžu zdědit tátovy vlastnosti? Filip

Mám všechno, ale cítím se prázdný a nešťastný

Ahoj Mourissone, v poslední době mám jeden zvláštní problém. Totiž, ten problém v podstatě spočívá v tom že mám... všechno co zkrátka od života chci, co potřebuji abych byl šťastný - rodinu, přátele, koně, knihy, dobrou školu, možnost do té školy chodit a tak dále, zkrátka bych měl být šťastný jako prase v žitě, ale přesto mám pocit že... že tomu něco chybí. Moc vlastně nevím, o co jde, ale zkrátka nemám moc o co se teď snažit, o co bojovat - přesto že bych rád v životě stihnul pár věcí, pro nic z toho teď nemůžu udělat o moc víc, než dělám teď, a škola (učení) mě také moc nezaměstnává, protože zkrátka na mě jde moc pomalu. Ve zkratce - prostě se cítím prázdný a nešťastný, protože nemám co dělat, nějaký cíl ke kterému můžu směřovat. Jedno řešení mě už vlastně napadlo - mohl bych zkusit napsat nějakou povídku nebo knížku. Jenže tady je další zádrhel - přesto že mám hlavu plnou nápadů a scén, neumím je naformulovat na papír, resp. do Wordu. A když už začnu, zaseknu se na prvním jméně, první postavě a na prvním charakteru. Vlastně, když jsme psali povídku coby úkol ve škole, musel jsem jí napsat z pohledu vyprávění, z první osoby - a dát si pozor, aby tam nebyla žádná jiná živá postava. Takže otázka podle všeho zní: Mohou být moje potíže způsobeny tím, že nemám na čem pracovat? Mohlo by pomoc, kdybych začal psát? A jestli ano, čím mám začít? A potom mám ještě jeden dotaz, nejspíš taky poměrně neobvyklí. Totiž, vždycky mě zajímalo válečnictví. Teda ne že bych měl rád, když někdo někoho zabije a tak dále, spíš mě zajímají různé strategie, zbraně, armády, ostatně mě baví i šermovat (teda historický šerm - ty moderní párátka nejsou moc zajímavá a na ty zápasy se prostě nedá koukat) a tak jsem se nakonec dostal k mravencům a jejich malým válkám a konfliktům. Možná za to může i Enderova hra a Termiťané, ale mravenci mě začali opravdu zajímat. Nevíš, kde bych se mohl dozvědět víc o nich a o jejich věčných bojích? Na stránkách Abíčka jsem se toho moc dozvěděl a jsem za to vděčný, ale jsem informační otesánek :-) Předem díky za odpověď, Patrik (12 let) PS.: Pozdravuj zbytek redakce!

Co je to bisexuál?

Ahoj Mourrisone, kamarádi mi často nadávají a říkají mi bisexuále. Co to znamená, Karel (13 let)

Mám ráda jednoho kluka, ale on chce kamarádku

Ahoj, jsem Tereza. (Pro upřesnění je mi 10 let.) Mám asi ten nejhorší den v historii. Mám moc ráda jednoho kluka, (děláme si naschvály) ale on mě má jen jako kamarádku. Důvěrně mi řekl, že má rád moji spolužačku, (i jeho spolužačku) a já nevím, co mám dělat! POTŘEBUJI POMOC, PROSÍM! Předem děkuji

Nechci jí zlomit srdce

Dobrý den Mourrisone, chtěl bych od tebe radu. Jsem docela v zapeklité situaci. Jedna holka ze třídy se mi líbí a myslím si, že já jí taky. Blíží se konec školního roku a já vím, že už příští školní rok budu na jiné škole (jdu na gymnázium). Chtěl bych jí vyjádřit to, co k ní cítím. Jsou tu ale dva problémy. 1, Stydím se jí to říct. 2, Je tu u nás ve třídě jedna holka, které se líbím a nechci jí zlomit srdce. Navíc jsem v časové tísni. Předem děkuji za pomoc. Kryštof (13 let)

Co znamená, že ji „sklátí“?

Ahoj mám dotaz nedávno se mému bff zalíbila holka a on říkal, že jí sklátí, nevíš, co SKLÁTÍ, znamená, děkuji Šimon

Holky volají z legrace na Linku bezpečí

Ahoj Mourrisone, jednou jsem slyšela holky ze třídy, jak z legrace volaly na Linku Bezpečí a předstíraly třeba, že jsou kluci a že mají problémy s pindíkem a tak. Já jsem jim řekla, že se to nemá, ale oni mě odsekly, ať se do toho nepletu. Ála

Proč mám varlata někdy promodralá

Ahoj Mourrisone, strašně se stydím, ale chtěl bych se tě zeptat, proč mám varlata někdy takový modrý. Nemůžu být nemocný? Matouš

Umřel mně děda a nevím, jestli to zvládnu

Ahoj Mourriosne, asi před půl rokem mně umřel děda a mně se po něm pořád strašně stýská. O prázdninách mám jet k babičce, kde byl i děda a já nevím, jestli to zvládnu. Byl to můj nejlepší kamarád. Franta

Mourrisonova poradna: Nemůžu si zvyknout chodit mezi spolužáky

Ahoj Mourrisone, vždycky mě dělalo problém chodit třeba ven, stačilo mi spolužáky vidět ve škole. Teď jsem si zvykla být doma (a vyhovovalo mně to) a do školy mám potíž jít. Někdy mi mamka musí i napsat omluvenku, jak mě ráno bolí břicho. Katka