Mám ADHD

Ahoj Mourrisone, mám ADHD. Moc nevím, jak to říct, ale jsem holka a chovám se na holku hodně divně. Je mi 13 a chodím do sekundy osmiletého gymnázia. Dostala jsem se sem bez „odlehčení" a nemám žádné „odlehčení" ani v rámci výuky, a nikdy jsem neměla. Na základce to ještě šlo, učení mi problémy nikdy nedělalo a většinou mě bavilo a minusové body za chování jsem se nějak vyspravila soutěžemi. Teď už to je větší problém, některé učení mě fakt nebaví a já jsem schopná uprostřed hodiny třeba vyskočit nebo převrhnout lavici. Nevydržím dávat pozor a pak mám problém. Nedokážu mluvit před tabulí, já vím, co chci říct, ale ono to prostě nejde. Extrémní potíže mi dělají jazyky, kromě angličtiny. Třeba jsme psali matematickou olympiádu, mě to nebavilo, a tak jsem kopla spolužačku. Když hraju videohru a prohraju, prostě hodím telefon na zem. Jsem extrémně ukecaná a snadno se naštvu/rozbrečím. Hlavně rozbrečím, třeba o němčině, něco špatně napíšu na tabuli, vůbec mi na tom ale nezáleží, ale stejnak se rozbrečím. Když se nudím, což se děje často hrozně se naštvu. O přestávkách většinou skáču nebo běhám, na základce jsem se prala a ze školky mě vyhodily. Na učení doma se nedokážu soustředit a někdy třeba i 30 minut chodím dokola ve svém pokoji (místo učení). Zatímco tohle píšu, kopu nohama do stěny. Když se snažím zůstat v klidu, pro změnu se nesoustředím. Ti, co mají ADHD, to pochopí. Léky neberu, buď po nich zvracím nebo nezaberou, dělala jsem několik programů (jako několika týdenních cvičení), ale zabralo to maximálně na 2 týdny. Můj 8letý bratr má taky ADHD a my se prostě nedohodneme, pořád se mlátíme a nesneseme se (ADHD měl můj taťka, ale babička to tajila, protože se bála, že by ho zavřeli do ústavu). Spolužákům jsem to radši neřekla, myslím, že ale většina ví, že mám nějakou poruchu, většina lidí nevydrží 45 minut se houpat na židli. Ke konci roku na základce se nějak uklízely žákovský karty a někdo si našel moji kartu a teď si mě celý ročník pamatuje jako „tu postiženou“. Když se mě zastala učitelka, měli mě všichni za šprta a šplhouna. Já se tam fakt nechci vrátit. U nás ve třídě funguju jako takovej třídní bavič. Když se naštvu, úplně přestanu myslet, ty uklidňující triky nefungují, občas mě prostě musí přidržet na zemi, abych se s někým nezačala prát. Chodím na volejbal, běhám a plavu, ale to nepomáhá, jediný způsob, jak si napíšu úkoly je, když mamka sedí vedle mě a hlídá mě. Asi tak se má moje situace. Potřebovala bych si promluvit s někým mého věku, kdo mi rozumí. A trochu se bojím, co budu dělat v životě, jestli se nestane zázrak. Díky moc za odpověď, doufám, že to pochopíš, holka, 13 let.

Odpověď

Milá holko, úplně žasnu, jak umíš svoji situaci, pocity, chování popsat. Dokonale jsem se dokázal do tebe vcítit a pochopit tě. Ale je pravda, že mi není 13 let a mám už ledacos za sebou. Píšeš, že by sis potřebovala popovídat se svým vrstevníkem. Co takhle najít sdružení kluků a holek s ADHD a tam najít spřízněnou duši? Taky mi píšeš, že ADHD má i tvůj tatínek, měla by sis s ním víc povídat, zeptat se ho, jak on se v určitých situacích choval, co mu pomáhalo a jak svoje „potíže“ zvládá teď. To, jak ses otevřeně svěřila mně, by možná stálo za to povědět ostatním. Někdo je nevidomý, druhý nemá nohu a třetí má ADHD. Zkrátka, každý máme něco. Je pravda, že na prvních dvou příkladech je to na první pohled znát a na tobě ne. Ale když sama víš, že se chováš odlišně, nebo cítíš, že přijde výbuch, co takhle jednoduše říct: „Sorry, ale mám ADHD a neumím to ovládnout“. Možná by bylo také fajn chodit pravidelně k nějakému terapeutovi, který by ti naučil „fígle“, jak se svoji povahou nakládat. Mourrison

Co mám dělat?

Mám problém s nadváhou

 

Sdílej
 
 

Mourrisonova poradna: Mám asociální povahu

Ahoj Mourrisone, neumím se bavit s lidmi, tudíž nemám téměř žádné přátele. Přijde mně, že všichni řeší samé blbosti a nikdy se nezapojím do konverzace. Nevím, jak se bavit s klukem v mém věku, natož s holkou. Seznámit s někým se vůbec nedokážu. Volný čas trávím u knížek, klavíru a na počítači. Přestože velmi dobře zvládám studium, tak se bojím, že bez známostí si nenajdu práci. Jde s takovou asociální povahou něco dělat? Martin, 16 let

Co je to vlastně ta menstruace?

Ahoj Mourrisone, ve škole se holky pořád baví o tom, že už to dostaly, že třeba nemůžou cvičit, protože to mají a tak. Já vím proč, ale vlastně nevím, co to ta menstruace vůbec je. Vysvětlíš mi to, prosím? Klára, 12 let.

Chtěl bych být záhadolog

Dobrý den, mám rád záhady a chci být záhadolog, ale skoro všichni ze třídy se mi to snaží rozmluvit, ale já si jdu za svým snem, ale pokud to takhle půjde dál, tak co mám dělat, mám povolit, nebo jít pořád za svým snem? Mám ještě pár otázek: Mohli byste, prosím do nějakého příštího čísla napsat něco o moji oblíbené záhadě Loch Ness? Nebo napsat o jiné záhadě. Nebo udělat rozhovor s nejznámějším českým záhadologem Arnoštem Vašíčkem? Tento dopis prosím nedávejte do časopisu. Moc děkuji a těším se na odpovědi. P.S. ABC je nejlepší časopis na světě. Adam

Dostala jsem prstýnek k Vánocům a nelíbí se mi

Ahoj Mourrisone, dostala jsem od babičky k vánocům prstýnek, ale vůbec se mi nelíbí. Bojím se to babičce říct, aby jí to nebylo líto. Mám jí to říct, anebo si ho mám nechat? Domča

Mourrisonova poradna: Kamarád se mi přiznal, že je gay

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych hrozně nutně poradit. Mám kamaráda, který se mi přiznal, že je gay. A já teď nevím, jak se k němu mám chovat. Nechci, aby si kluci mysleli, že jsem taky. Tonda

Chci strašně moc do školy

Ahoj Mourrisone, jsem v sedmý třídě a už zase nemůžeme chodit do školy ani na tréninky. Já dělám disco dance a hrozně mě to chybí. Venku je ošklivo a tak nemůžeme chodit ani ven. Já už to nevydržím. Co mám dělat? Emilka

Bojím se říct svůj názor

Ahoj Mourrisone, já jsem fakt asi nějakej divnej. Sice všichni říkaj, že jsem strašně hodnej, ale já vím, že to je proto, že nikdy nic nikomu neřeknu. Ani co chci. Hrozně se totiž bojím, že toho druhýho naštvu nebo se na mě urazí anebo bude zlobit. Jsem normální? Díky za odpověď. Franta

Často mě pálí na prsou

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit. Někdy se v noci probudím a cítím takový divný pocit na prsou, jako ne prsa, ale jako na celým hrudníku. Bojím se to někomu říct. A taky mi potom nejde dlouho usnout. Linda (14 let)

Těšila jsem se na Silvestra na hory, ale nikam nejedeme

Ahoj Mourrisone, chtěli jsme jet na Silvestra na hory a nakonec nikam nejedem. Prý kvůli těm opatřením. Strašně jsem se těšila na lyžování i kamarády. Danka

Táta na nás pořád křičí

Ahoj Mourrisone, chci ti napsat, že už to nejde vydržet. Vždycky když táta přijde z práce, tak na nás pořád jenom řve a taky nám s bráchou nadává. Někdy řve i máma. Co mám dělat, aby na nás pořád neřvali? Vojta (chodím do šestý třídy)