Teorie Sněhové koule: Byla planeta Země někdy úplně zamrzlá?

Teorie Sněhové koule není naše redakční nadsázka, ale název vědecké teorie. Předpokládá, že v geologickém období kryogénu (před 720 až 635 miliony lety) došlo k extrémnímu snížení teplot a největšímu zalednění v celé historii planety.

Její průměrná teplota, která se dnes pohybuje mezi 14 a 15 °C, se snížila na –30 až –40 °C. Celý povrch Země nebo alespoň jeho naprostá většina se ocitl pod stovky metrů až víc než kilometr tlustým příkrovem ledovců.

Proč planeta Země zamrzla?

Tady je na místě poznamenat, že na teorii Sněhové koule (Snowball Earth) v odborných kruzích nepanuje úplná shoda. Výsledků vědeckých studií v její prospěch nicméně přibývá. V roce 2025 také vědci z několika amerických univerzit přišli s novým vysvětlením, proč na Sněhovou kouli vůbec došlo.

Příčinou měla být kombinace už tak chladného klimatu a masivní vulkanické aktivity v oblasti dnešního severu Kanady. Prach ze sopečných výbuchů odstínil sluneční paprsky, led a sníh je odrážely zpět do vesmíru ještě dřív, než stačily ohřát povrch planety. Země na desítky milionů let zamrzla.

Klimatické cykly pod ledem

Skotské souostroví Garvellach, kde vědci našli klíčové důkazy pro klimatické cykly v dávné minulosti naší planety. •  Pablo Carlos Budassi / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0, profesor Thomas Gernon, University of Southampton

Jiná letošní studie však ukázala, že ani v nejchladnějším období Sněhové koule nebyla naše Země úplně ochromená. Až dosud se předpokládalo, že ledový příkrov téměř úplně zabránil interakcím mezi atmosférou a oceánem, v důsledku čehož přestaly existovat klimatické cykly.

V odborném časopise Earth and Planetary Science Letters doktorka Chloe Griffinová z britské Southamptonské univerzity a její kolegové dokazují, že minimálně část období Sněhové koule vykazovalo klima známky podobné variability, jakou vykazují současné klimatické cykly.

Důkazy ze skotských hornin

Přelomový pohled na klima v období Sněhové koule přineslo zkoumání vrstevnatých hornin ze skotského souostroví Garvellach. Mikroskopická analýza ukázala, že sedimentární vrstvy pravděpodobně vznikly sezonními cykly mrznutí a tání v hluboké vodě ukryté pod vrstvou ledu. Statistické hodnocení změn v tloušťce vrstev přineslo překvapivý výsledek.