Horské ledovce kvůli oteplování na celém světě ustupují. Na místech, která odkryly, se objevuje mrtvá měsíční krajina – jen kamení, štěrk a kamenitá drť. Není tam ani stopa po nějaké organické látce, natož pak po něčem živém. Život se tam nakonec dostane, trvá ale celá dlouhá desetiletí až staletí, než tato pustina ožije.
Záhada úrodné půdy: Proč v Andách ožívá pustina rychleji?
Snad nejrychleji ustupují ledovce v Jižní Americe. Vědci, kteří dlouhodobě sledují tento proces v nejvyšších partiích peruánských And (v oblasti Cordillera Vilcanota), zjistili, že trvá až 150 let, než se na nově odkrytém území objeví první vegetace. Zároveň objevili místa, na kterých se uchytila vegetace mnohem rychleji. Chemický a biologický rozbor vzorků půdy z míst s vegetací a sousedních pustých oblastí prozradil, že je mezi nimi obrovský rozdíl v obsahu organických látek. Co se za tím skrývá?
Odhalení: Vysokohorská lama vikuňa
Odpověď vědci nehledali dlouho. V peruánských Andách žijí čtyři druhy lam, jihoamerických příbuzných velbloudů. Dva domestikované druhy (lama krotká a alpaka) a dvě divoké lamy, vikuňa a guanako. A právě chladnomilná vikuňa vystupuje až do nejvyšších partií hor. V souvislosti s oteplováním pak je (společně s dalšími podobně chladnomilnými druhy živočichů) vytlačována stále výš. Často až do nehostinných oblastí, z nichž ustoupil ledovec. A právě tyto lamy jsou klíčem ke změnám prostředí.
Společná latrína: Jak zvláštní zvyk hnojí půdu
Lamy jsou společenská zvířata, která mají jeden zvláštní zvyk: Všichni členové skupiny odkládají svůj trus na jedno místo. Taková oblíbená společná latrína, jak vědci tato místa nazvali, bývá využívána po celé roky. A protože lamy mají poměrně nedokonalé trávení, jejich trus obsahuje množství nestrávených organických látek, především rostlinné vlákniny. Lamy tak vynášejí k ledovcovým morénám organický materiál, který by se tam jinak nemohl dostat.
Vikuní zahrádky: Kompost a semena z trusu
Nejde ale jen o samotné nestrávené zbytky. Trus obsahuje i bakterie, které tyto organické látky rozkládají a mění v kvalitní kompost. Vrstva trusu navíc chrání půdu před vysycháním a zmírňuje prudké kolísání denních a nočních teplot nad jejím povrchem. To jsou podmínky, díky kterým se tu může dařit vegetaci. A i o tu se lamy postarají, v trusu přinášejí semena rostlin, které spásly v nižších polohách. Ta vyklíčí a vytvoří v pustině úrodnou zelenou „zahrádku“.
Od kamení k ekosystému
Divoké lamy tak budují nový příznivý ekosystém na místech, kde bylo ještě nedávno jen kamení. To má vliv na další vývoj těchto míst. Vikuní „zahrádky“ lákají mnoho dalších vysokohorských živočichů, hmyzem počínaje přes drobné býložravé hlodavce až po šelmy, které sem přicházejí za nimi. Ostatně – i samotné vikuni spásají zeleň, kterou si samy zasely.
Lama vikuňa
Královská lama
Lama vikuňa (Vicugna vicugna) žije v Andách v nadmořských výškách od 3200 do 4800 m. Zatímco ve dne zde teploty stoupají až ke 30 oC, v noci tu celoročně mrzne. Vikuně před těmito extrémy chrání mimořádně jemná kvalitní srst, kterou oceňovali už původní obyvatelé Jižní Ameriky Inkové. Lamy jednou za čtyři roky nahnali do ohrad, ostříhali a zase vypustili na svobodu. Plášť z jemné lamí vlny ale směla nosit jen královská rodina, ostatním hrozila za její zneužití smrt. Smrtí se trestalo i zabití vikuni.
