„Proč srnky dělají spoustu malých bobků a jak zvládnou udělat jich tolik naráz?“ - Jan J.
Srnky stejně jako další sudokopytníci, jako jsou například žirafy či některé druhy antilop, vytvářejí velké množství drobných bobků díky specifické souhře trávicí, nervové a svalové soustavy. Schopnost zadržování a vylučování stolice je dána svaly pánevního dna, jejichž činnost je řízena a koordinována nervovým systémem.
Jak funguje vylučování a rytmus střeva
Automatické rytmické pohyby tlustého střeva posouvají obsah střeva směrem do konečníku, kde svaly vytvářející svěrač následně umožňují jeho uvolnění mimo tělo. Jedná se o dva svaly, vnitřní a vnější svěrač, přičemž pouze u vnějšího mohou živočichové včetně člověka vědomě ovlivňovat jeho stahy.
Rozdíly v trusu u různých druhů zvířat
U některých druhů savců, mezi které patří právě srnky, dochází při vyprazdňování k velmi rychlým stahům svěrače, který z celkové masy stolice odděluje menší části. Výsledkem je série drobných kuliček, takzvaných pelet, které jsou vypuzeny z těla ven.
Jiní živočichové včetně koní, psů a člověka tyto stahy neprovádějí, a tak se jejich výkaly jeví jako jednotná velká hmota. Specifickým případem jsou poté vombati, jejichž výkaly jsou ve tvaru krychliček. Ty vznikají již v tlustém střevě jeho rytmickými pohyby.
Latríny kopytníků a koloběh živin
Vylučování u kopytníků často probíhá na specifických místech označovaných jako latríny, kam se jedinci opakovaně vracejí. Taková místa představují významný ekologický prvek, neboť koncentrují živiny v půdě a přispívají k jejich návratu do koloběhu prvků. Tyto prvky pak mohou být využity rostlinami.
Šetření vodou a tuhost bobků
Tvar a tuhost bobků souvisí i s tím, jak jsou zvířata přizpůsobena životu v suchu. Řada druhů kopytníků dokáže ve střevech ze stolice znovu velmi účinně vstřebávat vodu, takže skoro o žádnou tekutinu nepřijdou a jejich bobky jsou pak velmi tuhé.
Věda z bobků: Co prozradí trus?
V ekologii a ochranářské biologii má tento jev i praktické využití. Počet latrín, jednotlivých pelet či jejich tvar se využívají k určení přítomnosti zvířat, k rozlišení druhů a dokonce i ke stanovení populační hustoty daných druhů, složení výkalů zase umožňuje zjistit preferovanou potravu zvířat.
Na dotazy čtenářů ABC odpovídají vědci ze spolku Zeptej se vědce: Mgr. David Homoláč vystudoval biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současné době studuje doktorát na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Věnuje se ekologii a chování savců v savanách a pralese Afriky – například kopytníků, šelem nebo slonů.
Odborná Spolupráce Doc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.d., Luděk Vašta, Markéta Brůnová, Hedvika Šimková
Své otázky pro vědce posílejte s označením ZEPTEJ SE VĚDCE na abc@cncenter.cz.
