Kam s nahrabanou půdou? To je pro krtka jakožto neúnavného hrabáče samozřejmě naprosto stěžejní otázka. Nejprve se podíváme na to, jak celý proces hrabání vlastně probíhá.
Když se krtek pouští do hloubení tunelu, využívá k tomu své silné přední končetiny, které fungují jako lopaty. Při hrabání hází hlínu hlavně za pomoci předních nohou a zadními končetinami ji poodhrnuje dál za sebe. Jakmile se v úzkém prostoru nahromadí větší množství hlíny, krtek se otočí a začne ji před sebou tlačit tunelem.
Jak krtek hrabe: Hlava vs. končetiny
Nějakou dobu se uvažovalo, že by krtci hrnuli hlínu hlavou, podobně jako někteří jiní podzemní savci (např. slepci – podzemní hlodavci z JV Evropy a Blízkého Východu), jejich lebka ale není pro takový způsob hrabání uzpůsobena, a tak mohou pracovat výhradně končetinami. Během hrabání dokáže krtek přední část těla otočit v pravém úhlu vůči zadní, aby mohl hlínu efektivně posouvat dopředu, jak ukazuje video (viz další čtení).
Vznik krtiny a přesun vyhrabané hlíny
Ne všechna vyhrabaná hlína však končí na povrchu. Záleží na tom, jaké jsou okolní podmínky a jak hluboko se krtek právě pohybuje. V lehké a kypré půdě dokáže vytvářet velmi mělké chodby pouhým nadzvedáváním zeminy nebo jejím odtlačováním do stran. V takových případech není třeba půdu přesouvat, nevzniká krtina, ale pouze lehce zvednutý pruh půdy nad tunelem. Takovéto chodby však kvůli své nestabilitě nemají dlouhého trvání.
Podzemní labyrint a hluboké chodby
U hlubších tunelů, které jsou oproti těm povrchovým poměrně stabilní, už to tak snadno nejde. Tam krtek nahromaděnou půdu posouvá tunelem až k místu, odkud ji může vytlačit šikmou šachtou ven na povrch do formy nám tak dobře známé krtiny. Část hlíny ale často zůstává i uvnitř chodeb, kde ji krtek různě přesouvá, stlačuje, případně i využívá na úpravu svého podzemního labyrintu. Krtek tak může být velmi aktivní a tvořit nové tunely, aniž by to na povrchu bylo poznat.
Potrava krtka a hloubka tunelů
Jak již bylo řečeno, krtek nehrabe všechny tunely stejně. Svoji aktivitu, a tedy i hloubku svých chodeb přizpůsobuje tomu, kde se právě nachází jeho potrava, kterou tvoří výhradně drobní bezobratlí živočichové: žížaly a hmyz (o kořeny a podzemní orgány rostlin, jak se traduje, tedy nejeví zájem a naruší je maximálně omylem). Ti se podle vlhkosti a teploty půdy stahují do různých vrstev. Když je půda dostatečně vlhká a teplá, nacházejí se bezobratlí, a tedy i krtek v nejvyšších vrstvách půdy.
Jak vypadá krtčí podzemní síť?
V období sucha nebo mrazů krtek i jeho potrava sestupují do nejhlubších pater, teplotně stabilnějších a vlhčích. Pro tyto účely krtek využívá trvalé chodby (v hloubkách 5 až 150 cm), které jsou tak stabilní, že vydrží mnohdy i po generace krtků. Jedna taková podzemní síť může mít i vyšší stovky metrů délky. Aby tak rozsáhlý systém krtek dokázal udržovat a neustále rozšiřovat, musí být opravdu výkonný. Uvádí se, že za jediný den dokáže vyhloubit až 30 metrů tunelů. Krtek je zkrátka mimořádný hrabáč.
Kolik tun hlíny krtek vyhrabe?
Svou neúnavnou činností přesouvá krtek značné množství zeminy. Objem přesunuté půdy je doslova ohromující. Podle jedné z nich krtek na ploše o velikosti asi jeden a půl fotbalového hřiště, tedy jednoho hektaru, vytvořil 7 380 krtin, což odpovídá přibližně 40 000 litrům půdy o hmotnosti kolem 6,5 tuny.
Výzkum zjistil, že během jediného měsíce dokázali krtci na hektaru vyhrabat asi 313 krtin, čímž přesunuli zhruba 38 900 litrů půdy. A to obě studie zohledňují pouze zeminu vyhrabanou na povrch, tedy nepočítají s půdou, kterou krtek přemísťuje uvnitř svých chodeb. Samozřejmě jsou to jen odhady a velmi záleží nejen na konkrétních místních podmínkách, ale i na množství jedinců na dané ploše.
Krtek jako ekosystémový inženýr
I tak je jeho aktivita nesmírně vysoká a pochopitelně významně ovlivňuje okolní prostředí. Krtek je proto považován za tzv. ekosystémového inženýra, tedy živočicha, který svou činností zásadně mění podmínky kolem sebe. Jeho tunely a krtiny provzdušňují půdu, mění její strukturu, vlhkost i chemické složení a vytvářejí nové mikroprostředí, v němž se může dařit rostlinám, bezobratlým i dalším drobným živočichům. Krtek je tak nejenom velmi zajímavé zvíře, ale zároveň pro ekosystém mimořádně důležité.
Na dotazy čtenářů ABC odpovídají vědci ze spolku Zeptej se vědce: Michaela Uhrová, doktorandka na Jihočeské univerzitě. Zkoumá africké podzemní savce. Je členem vědeckého týmu, který se zabývá biologií podzemních savčích specialistů a snaží se porozumět jejich jedinečnému způsobu života.
Odborná Spolupráce na textu: Mgr. Jan Náhlovský, Luděk Vašta, Markéta Brůnová.
Své otázky pro vědce posílejte s označením ZEPTEJ SE VĚDCE na abc@cncenter.cz.
