Ekosystémový inženýr je organismus, jehož dopad na životní prostředí je delší než jeho vlastní život. Taková definice je samozřejmě hodně široká, většina vědců proto za systémové inženýry považuje jen klíčové organismy, které silně ovlivňují ostatní druhy. Nejlepším příkladem ekosystémového inženýra jsme samozřejmě my lidé.
Prototypem zvířecího ekosystémového inženýra je pak bobr, který kácí stromy a staví z nich hráze na vodních tocích. Tím vytváří nové vodní nádrže, mění tok řek a občas způsobí i nějakou tu záplavu. Stejně tak je ale podle Justina Yeakela z Kalifornské univerzity ekosystémovým inženýrem veverka, která upouštěním žaludů mimoděk sází dubový les.
Cool ekosystémový inženýr
Bobr a veverka jsou také příklady ekosystémových inženýrů, kteří ovlivňují prostředí svou činností. Někteří ekosystémoví inženýři však k tomu, aby ovlivnili svoje okolí, nemusí dělat prakticky nic – stačí, že existují a rostou. To je příklad útesotvorých korálů a podmořských kelpových lesů, díky nimž může žít množství dalších druhů či pralesních stromů, které poskytují životní prostor takzvaným epifytickým rostlinám.
A který ekosystémový inženýr je podle Justina Yeakela nejvíc cool? Filipínský měkkýš Lithoredo abatanica z rodu sášní, který se místo dřevem (jako to dělají jiné sášně) prokousává potopenými kameny. Skuliny, které v nich nechává, pak poskytují útulný domov jiným bezobratlým živočichům.
Prevence vymírání
Justin Yeakel se spolu s kolegy zabýval dlouhodobým vlivem ekosystémových inženýrů na prostředí. Vytvořili model ekologické sítě s jednoduchými pravidly, kde mohli sledovat, jak se skládá potravní řetězec, jak se různé druhy vzájemně ovlivňují a kdy vymírají.
Za do očí bijící přitom vědci označují svůj poznatek, že příliš malý počet inženýrů vede k řadě vymírání a nestabilitě ekosystémů. Pokud je naopak ekosystémových inženýrů hodně, vede to k vyšší stabilitě a druhové rozmanitosti. A to pak funguje i jako prevence vymírání.
Nejvýznamnější ze všech
Kdo je tím nejdůležitějším ekosystémovým inženýrem všech dob? Dost možná fotosyntetizující sinice. Dnes jsou známé hlavně jako původci vodního květu, který nám kazí letní koupání v přírodě, ale před 2,5 miliardami let vyvolaly takzvanou Velkou oxidační událost.
Do původně téměř bezkyslíkaté atmosféry Země začaly sinice houfně pumpovat vedlejší produkt své fotosyntézy – tedy kyslík. Ten se v atmosféře hromadil a umožnil vývoj mnohobuněčných forem života.
Vlha pestrá
Evropská vlha pestrá dlabe dutiny do svislých písčitých či hliněných stěn. Jeden pár vlh přitom přemístí až 13 kg zeminy a jeho opuštěná nora může poskytnout domov některému z nejméně 12 jiných druhů ptáků. Vlhy hnízdí ve velkých koloniích – jejich inženýrská činnost tak může značně urychlovat erozi půdy a sesuvy břehů.
Slon africký
Slon africký se živí mladými stromky, které vytrhává ze země. Vytváří tak životní prostor menším obratlovcům, kteří se spolu se slony podílejí na udržování travnatého charakteru savany. Jeho příbuzný slon pralesní svým pohybem v pralese mýtí rychle rostoucí měkké dřeviny, což usnadňuje růst pomalu rostoucích stromů s tvrdým dřevem.
Dikobraz srstnatonosý
Dikobraz srstnatonosý se živí hlízami a kořínky, které vyhrabává ze země. Vytváří tak hluboké díry, které v krajině přetrvávají celá desetiletí. Přitom se v nich hromadí vlhkost, organický materiál a semena rostlin, což vytváří mikroprostředí se zvýšenou rozmanitostí rostlinných druhů.
„Papouščí ryby“
Býložravé „papouščí ryby“ ploskozubci okusují řasy, které svým růstem konkurují korálům. Tím pomáhají budovat a udržovat korálové útesy.
Mravenci-sběrači
Mravenci-sběrači své zásoby skladují v mohylách, kde zároveň žije celá kolonie. Na mohylách roste víc rostlinných druhů než v jejich okolí. Podobně pod mraveništi našich lesních mravenců bychom našli zvýšené množství žížal.
Bobr
Inženýrská činnost bobrů zvyšuje biodiverzitu krajiny a ovlivňuje rozšíření a hojnost mnoha organismů včetně ptáků, plazů, obojživelníků, hmyzu i rostlin.
Housenky motýla obaleče
Housenky evropského motýla obaleče dubového se kuklí v kokonu, který si vytvoří z dubových listů. Za tři týdny z něj vyletí motýl, ale kokon zůstane na stromě, kde vytvoří mikroprostředí pro další členovce.
Psouni prérioví
Severoameričtí psouni prérioví žijí v podzemních hradech. Jejich chodby vytvářejí koridory, kterými mohou pod zemí cestovat členovci, plazi, malí savci a také ptáci, jako je sova králičí. Při budování hradů navíc dochází k přemísťování velkého množství zeminy, což ovlivňuje rostliny.
Podmořské kelpové lesy
Podmořské kelpové lesy s obrovskou biodiverzitou tvoří velké řasy – chaluhy. Jsou příkladem ekosystémových inženýrů, kteří pro ovlivnění prostředí nemusejí vyvíjet žádnou činnost.
Palma Socratea exorrhiza
Palma Socratea exorrhiza je rostlinný ekosystémový inženýr. Její kmen je domovem epifytických rostlin, které nekoření v půdě, ale rostou na jiných rostlinách. V roce 2003 terénní výzkumníci v Panamě napočítali na 118 palmách 701 epifytů z 66 různých druhů.
