Význam ptačího zpěvu:
Výběr partnera i obrana teritoria
Představte si, že na jaře slyšíte krásně zpívat kosa. Je pravdou, že ptáci v dobré kondici zpívají lépe, což jim pomáhá při výběru partnera. Ptačí zpěv ale slouží i k obraně teritoria. U budníčků bylo zjištěno, že v přítomnosti konkurenta dovedou svou písničku zrychlit.
Individuální ptačí podpis a umělá inteligence
V současnosti se zkoumá, zda se dá podle písně poznat konkrétní jedinec. K rozpoznání tohoto „ptačího podpisu“ dnes vědcům pomáhá trénovaná umělá inteligence. Ačkoliv víme, že si ptáci do vizitek vkládají osobité prvky, přesný význam jednotlivých slabik zůstává tajemstvím.
Ptačí rozhlas:
Jak fungují varovné signály u sýkor a rákosníků
Ptáci mají i svůj varovný jazyk. Například sýkory vydávají různé poplašné signály podle toho, zda se blíží dravec (výr) nebo šelma (kuna). Rákosníci zase hlasitě upozorňují na kukačku, čímž varují i ostatní druhy v okolí. Vzniká tak „ptačí rozhlas“, kterým se informace o nebezpečí šíří krajinou.
Jak se ptáci učí zpívat a proč existují ptačí nářečí
Zpěvní ptáci se své „řeči“ učí podobně jako lidé – napodobováním dospělých. Díky tomu poznají zkušeného samce od nezkušeného. Mláďata používají žadonění o potravu, zatímco dospělí využívají kontaktní volání. Některé druhy, jako strnad obecný, mají dokonce svá ptačí nářečí – v ČR jich ovládá až osm!
Proč špaček a papoušek imitují zvuky?
Tajemství orgánu syrinx
Špačci, papoušci či krkavci dokážou imitovat zvuky okolí, včetně sirén nebo mobilů. Umožňuje jim to specializovaný zpěvný orgán syrinx. Na rozdíl od lidských hlasivek má dvě nezávislé části, díky kterým pták zvládne dva tóny současně. Schopnost učit se zpěvu mají pouze tři skupiny: pěvci, papoušci a kolibříci.
Porozumíme někdy gramatice ptačích vět?
Budoucnost vědy
Víme, že ptačí komunikace nese informace o území i emocích. Rozumíme struktuře, ale neznáme přesný význam ptačích vět. Poslední výzkumy však ukazují, že sýkory používají určitou větnou skladbu. Díky akustickým databázím a umělé inteligenci jsme možná blízko okamžiku, kdy ptačímu jazyku porozumíme úplně.
Na dotazy čtenářů ABC odpovídají vědci ze spolku Zeptej se vědce: Mgr. ONDŘEJ FIŠER, Ph.D. Vystudoval ekologii a etologii na Univerzitě Karlově. Zabývá se inteligencí a chováním ptáků. Jedna z jeho expedic mířila do džungle za papoušky kakadu.
Odborná Spolupráce na textu: RNDr. Peter Mikula, Ph.D., Luděk Vašta, Hedvika Šimková, Markéta Brůnová, Zeptejsevedce.cz
Své otázky pro vědce posílejte s označením ZEPTEJ SE VĚDCE na abc@cncenter.cz.
