Řekněme, že chcete poslouchat skupinu super inteligentních mimozemšťanů. Problémy přitom máte dva: Za prvé, jejich jazyku absolutně nerozumíte. Za druhé, nemáte ani moc šancí z něj něco postřehnout, protože jejich vesmírná loď prolétá kolem Země pouze jednou za hodinu.
Situace se poněkud podobá tomu, co dělají vědci z americké Harvardské univerzity. Ti ale mají jednu výhodu: Jejich „mimozemšťané“ jsou vorvani, kteří spolu s námi všemi žijí na planetě Zemi. Ani tak to s mi vědci nemají lehké.
Vorvaň obrovský: Největší ozubený kytovec a mistr ponorů
Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) je největším zástupcem ozubených kytovců, jako jsou i delfíni nebo kosatky. Současně je jedním z nejhlouběji se potápějících savců na světě, průměrná hloubka jeho ponoru se uvádí 400 m pod hladinou a doba trvání 30 až 45 minut. Nejhlubší ponory pak trvají přes hodinu a vorvaň se během nich dostává do hloubky kolem 1600 metrů.
Z toho plyne, že kdokoli, koho zajímá vnitrodruhová komunikace – řeč vorvaňů, na tom bude dost podobně jako s těmi výše zmíněnými mimozemšťany. Jakékoli zvukové nahrávky pořízené hydrofony spuštěnými z hladiny nutně obsáhnou jen velice malý zlomek toho, co si vorvani mezi sebou říkají.
Projekt CETI: Rozluštění komunikace vorvaňů pomocí umělé inteligence
Šance, že jednou budeme umět „vorvaňštinu“, tu však je. Projekt CETI neboli Cetacean Translation Initiative (pozor, neplést se SETI, což je projekt na hledání skutečné mimozemské civilizace) chce k rozluštění komunikace vorvaňů využít strojové učení.
A kde vzít data, na kterých by umělá inteligence mohla trénovat? Zajistit je má výkonné „odposlouchávací zařízení“ – neinvazivní bio-logger vyvinutý na Harvardské univerzitě, který se jemně přicucne vorvaňovi na kůži. Spolu s ním se bude potápět do hlubin a shromažďovat velké a vysoce kvalitní soubory dat.
Zvuk v kontextu: Jak umělá inteligence analyzuje zvuky a chování vorvaňů
Přicucnutý bio-logger má zaznamenávat vícekanálové zvuky vydávané vorvani, které nám zní jako série rytmických kliknutí, i zvuky, které lidské ucho vůbec nezachytí. A také kontextová vodítka – například chování vorvaně a hloubku, v níž se zrovna pohyboval – z nichž pak umělá inteligence může odvodit význam jednotlivých zvuků.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
