Souboje bubeníků: Datlí bubnování místo zpěvu

Souboje bubeníků: Datlí bubnování místo zpěvu
Sdílej
 
Co mají datlové společného s lidmi? Učí se hlasové komunikaci stejně, jako se děti učí mluvit. Ale místo zpěvu raději bubnují.

Když se dítě učí mluvit, pomáhá mu v tom jedna konkrétní část mozku. Tou je vybaveno už jen pár dalších obratlovců. Mezi savci to překvapivě nejsou s výjimkou lidí primáti, ale kytovci, ploutvonožci, sloni a netopýři. Stejná oblast mozku pak zodpovídá za schopnost učit se typickým hlasovým projevům třem skupinám ptáků: pěvcům, papouškům a kolibříkům.

Další učenliví

To už ale dnes neplatí. Nedávno se vědci rozhodli prozkoumat mozky dalších ptačích skupin, aby zjistili, zda se mezi nimi nenajdou podobně učenlivé druhy. A jednu takovou skupinu skutečně objevili. Překvapením však bylo, že tito ptáci ke komunikaci nepoužívají hlas, přestože nejsou němí. Právě naopak, vyznačují se pronikavým křikem, kterým se však ozývají hlavně v situaci, kdy je něco poleká. Vzájemně mezi sebou ale komunikují bubnováním!

Datlové a strakapoudi

Těmi bubeníky jsou datlové, strakapoudi a další příbuzní z početné čeledi datlovitých (Picidae). Všichni jsou vybaveni silným ostrým zobákem, který jim slouží jako dláto. Dokážou jím vytesat do mrtvých stromů hnízdní dutiny, stejně jako se proklovat k chutné larvě zavrtané hluboko ve dřevě. Tato činnost je však poměrně tichá. To, co můžeme v lese zaslechnout, je právě bubnování, které nemá s hledáním potravy nic společného.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

 

Články odjinud