Taky si pletete žluvu a žlunu? Tu první teď neuvidíme, protože se z tropické Afriky vrací až v květnu. Ta druhá vás ale možná navštívila na zahradě. Když opadne sníh, vídáme ji často na trávníku, kde v jednom kuse něco kutá. A jak žluna vypadá? Na rozdíl od žluté žluvy je svrchu mechově zelená a její jméno se rýmuje – žluna zelená.
Hlas žluny je jako chechtání
Když se trochu oteplí a vysvitne sluníčko, můžeme žlunu zelenou (Picus viridis) slyšet už teď koncem února. A ručím zato, že její hlas opravdu nepřeslechneme! Ozývá se hlasitým veselým „glyglygly“, které zní jako smích (na rozdíl od příbuzné žluny šedé, o níž se říká, že naříká). Samec se samičkou se navzájem honí, volají na sebe a vykukují zpoza stromu, takže to vypadá, že si hrají na schovku.
Mravenčí hody
Žluny milují mravence a jejich kukly. Dobývají se buď do jejich hnízd v zemi, nebo se silným zobákem provrtají do mravenčí kupky, a to až 75 cm hluboko! K mlsání mravenců (ale i jiného hmyzu) mají žluny fantastický zlepšovák. Do zemní chodbičky mravence nebo brouka pod kůrou totiž vypláznou svůj deset centimetrů dlouhý jazyk, pokrytý lepkavými slinami. Prostě takovou „mucholapku“.
Na jaře mají žluny ještě jeden nevšední zvyk. Zobákem naklovou drobné kroužky do kůry a pak olizují kapičky mízy nebo pryskyřice. Mají zkrátka mlsný jazýček!
Poznávací značka letounu
Žluny si často všimneme v letu, když zazáří zeleným kabátkem a červenou čepičkou a houpavě se vznáší a zase klesá a opisuje vlnovky. Pak sedne na kmen, vztyčí hlavu a rozhlíží se – to je ta chvíle, kdy zvedneme dalekohled, abychom se podívali na zbarvení vousu. No vážně, žluny mají skvrnu, která se táhne od kořene zobáku na tvář, a říká se jí vous. Když je uprostřed červený, máme tu čest se samečkem, a je-li celý černý, jde o paní žlunu.
Mládě žluny je vypadá, jako by nosilo pruhované pyžamo. Při hledání mravenců v trávě:
Spaní na stojáka
Silný zobák slouží žlunám také k tesání v trouchnivějících kmenech stromů. Mají rovnoprávnost, a tak se v práci spravedlivě střídají obě pohlaví. Dutiny hluboké až půl metru a široké až 20 cm neslouží jen k zahřívání vajec a výchově tečkovaných žluňátek. Dospělí ptáci v nich také spí. Zaklesnou se ostrými drápy do kůry, opřou se o tuhá ocasní pera a už neví o světě.
Za odbornou spolupráci děkujeme České společnosti ornitologické!
