Když na rybníku nebo řece uvidíte pohupovat se světle hnědou, kropenatou kachnu, nejspíš si zklamaně řeknete, že je to jenom další obyčejná březňačka neboli kachna divoká. Ale podívejte se ještě jednou! Není to náhodou kopřivka?
Šance, že je to opravdu kopřivka obecná (Anas strepera), je docela vysoká. Tento druh kachny je totiž jedním z mála vrubozubých ptáků, jejichž počty stoupají. V České republice hnízdí až 30 000 párů kopřivek! Přes zimu jich u nás zůstává jen zlomek, naprostá většina se uchyluje do Středomoří nebo k Severnímu moři. Právě teď – začátkem dubna – se ale kopřivky začínají vracet.
Kopřivka obecná
Luxusní hnízdečko
Jestli čekáte, že po návratu ze zimoviště začnou kopřivky tokat a hledat si partnery, jste na omylu. Tok, při kterém oba ptáci pumpují hlavou nahoru a dolů a pomalu mávají křídly, totiž probíhá už na podzim. Páry, které během něj vzniknou, tráví zimu spolu a společně se v dubnu vrací i k nám. Samice pak vybírá místo pro hnízdo, ale s jeho stavbou si moc práce nedá.
Hnízdo kopřivky je na zemi nebo v rákosí umístěná nedbale uspořádaná halda suché trávy a listí. Vystlané je ale luxusně, měkkým tmavým prachovým peřím, které si kopřivky vyškubávají ze spodní strany těla.
Maskování vajíček
Do hnízda pak samička v květnu naklade 8 až 12 smetanově bílých vajíček. Když z něj odchází za potravou, pečlivě vajíčka tmavým peřím přikryje, aby nebyla tak nápadná.
Mláďata jsou takzvaně nekrmivá, což znamená, že se po vylíhnutí živí sama. Matka je nemusí krmit, jako to dělají třeba sýkorky – stačí, když je doprovází a dává na ně pozor, dokud nevyrostou. Kachny totiž mají mnoho nepřátel, nejen dravé savce, ale i ptáky jako je například moták pochop, který se rád zdržuje kolem vod.
Jak poznat kopřivku od březňačky
Kopřivka obecná je o něco menší než kachna divoká, s jejíž samicí se dá kopřivka splést. Při bližším pohledu je ale snadno rozeznáte. Samec kopřivky bude mít modrošedý zobák a samice bílé zrcátko na křídlech.
Také chování kopřivek je jiné – na rozdíl od kachen divokých málokdy opouštějí vodu a přeletují z jednoho rybníka na druhý. Kopřivky jsou také docela hlučné, hlas samečka připomíná krákání vrány, zatímco samička jemně štěbetá a káchá. Jejich hlas si můžete poslechnout zde:
Kachny plovavé a potápivé
Při pozorování kopřivek si všimněte, jak se potápějí za potravou. Nikdy se neponoří celé, ale „panáčkují“ tak, že pod vodou stojí na hlavě a ocas jim zůstane trčet z vody. Potravu, kterou jsou převážně různé rostliny, tak spásají v jen asi 30centimetrové hloubce. Podobně jako další takzvané plovavé kachny, mezi které patří kromě kopřivky i zmíněná březňačka.
(Opakem jsou kachny potápivé jako je polák chocholačka nebo morčák velký, které se potápějí i do několika metrových hloubek.) Kromě vody si kopřivky hledají potravu i na souši – rády paběrkují na polích s obilím nebo lapají kobylky na loukách.
Za odbornou spolupráci děkujeme České společnosti ornitologické!
