Kvůli maskovacímu zbarvení, které je směsí nejrůznějších hnědo-šedo-bílo-černých vlnek, flíčků a proužků, zahlédnete krutihlava obecného (Jynx torquilla) opravdu jen zřídka. Když si ale teď v květnu vyjdete na procházku do světlého listnatého lesa, sadu nebo i zahrady se starými stromy a krutihlav tam bude, určitě ho nepřeslechnete! Jeho naříkavé stoupavé volání se vám vryje do paměti a už ho nezapomenete.
Krutihlavi se od dubna do začátku června předhánějí, kdo kvílí víc – a samičky v tom za samci rozhodně nezaostávají a kňučí ostošest. A pokud ten koncert zaslechnete, pěkně si toho považujte – vždyť krutihlavů existují jenom dva druhy! Kromě toho našeho, který obývá vedle Evropy ještě Asii a sever Afriky, žije na celém světě už jenom africký krutihlav rezavokrký.
Hlas krutihlava obecného
Outsider mezi šplhavci
Krutihlav vypadá spíš jako pěvec, patří ale mezi šplhavce, stejně jako žluna zelená nebo datel. Jako jediný z našich šplhavců krutihlav na zimu odlétá až do tropické Afriky. Má totiž mnohem slabší zobák, kterým nedokáže tesat a vybírat hmyz zpod kůry jako strakapoudi a datli, a potravu by si pod sněhem nedokázal najít.
Ani jeho ocasní pera nejsou tak tuhá, aby se o ně mohl opírat při šplhání jako ostatní správní šplhavci. A co s nimi má tedy společného? Třeba vratiprst! To je takový kouzelný prst, který se umí pružně otočit na obě strany – krutihlavovi pak směřují dva prsty dopředu a dva dozadu.
Potvůrka podivná
Dutinu si krutihlav svým zobáčkem nevytesá a musí tedy spoléhat na díry po vylomené větvi nebo na práci svých příbuzných s mohutnějším zobanem. Když se pak krutihlaví párek shodne, která dutina je ta pravá, musí ji mít za každou cenu! A je jim jedno, že už v ní třeba někdo bydlí. Krutihlavi pak milou sýkorku nebo lejska nemilosrdně vystěhují.
Krutihlav „vyzpěvuje“ a v 0:25 vystrkuje svůj neobyčejně dlouhý jazyk – na to se podívejte, jinak tomu neuvěříte!
A když se k dutině blíží predátor, třeba kočka, krutihlav se doslova převtělí do podivné příšery. Nebo se o to aspoň snaží: načepýří peří, koulí očima, kroutí krkem neuvěřitelně daleko na obě strany a u toho strašidelně chrčí a prská. Vyráží na nepřítele a kmitá mu před očima předlouhým jazykem, zřejmě aby napodobil hada. Není divu, že se ho nelekne jen málokdo.
Postrach všech mravenců
Drobný zobák sice nedokáže tesat, zato slouží jako pinzeta a krutihlav s ním dokáže sebrat i malinké mravence a jejich kukly, titěrné mšice a pavoukovce. Při jejich lovu poskakuje po zemi a pomáhá si jazykem, který vypadá jako tenký růžový červík. Co se na něj jednou přilepí, už se nikdy neodlepí a mizí krutihlavovi v žaludku, případně je zastrčeno hluboko do jícnu žadonícího mláděte.
Vše o krutihlavovi: popis, chování, potrava, hnízdění
Krutihlav v ohrožení!
Krutihlavů v naší přírodě bohužel ubývá. Jednak mizí staré sady a s nimi i doupné stromy, které krutihlavům nabízejí parádní ubytování – jsou totiž plné dutin. V zemědělství se zase používá fůra pesticidů, tedy jedů, které hubí nejen plevele, ale taky hmyz včetně mravenců. A čím pak má chudák krutihlav nakrmit rodinu? Ještě že má vás! Vy mu určitě vyvěsíte budku a na své zahradě žádnou chemii stříkat nebudete, že ne?
Hnízdění krutihlava obecného v budce na zahradě v Lipníku nad Bečvou, krmení mláďat
Víte, nad čím krutihlav kroutí hlavou?
Jestli vás ptáci baví a zároveň máte rádi různé kvízy a křížovky, doporučujeme sledovat pravidelnou rubriku Krutihlavovy hlavolamy aneb nad čím krutihlav kroutil hlavou (mrkněte sem) v časopise Ptačí svět České společnosti ornitologické, jehož všechna čísla najdete v pdf tady na webu.
Nechybí tu ani tipy na aktivity pro rodiny s dětmi Poleť se mnou do přírody. Krutihlav Krůťa vám nejen napoví, za čím zajímavým se vydat, ale má pro vás nachystané i úkoly, které se na vycházce za ptáky můžete pokusit plnit. A to po celý rok!
