Byť vrány, havrani nebo třeba straka patří podle zoologů mezi pěvce, zpěvem nikoho neoslní. Ale co nemají v hudebním nadání, více než dostatečně vynahradí svým intelektem. I divoké vrány lze poměrně spolehlivě a jednoduše naučit relativně složitému chování. Přesně toho by chtěla využít začínající švédská firma Corvid Cleaning („corvid“ je výraz pro každého příslušníka čeledi krkavcovitých, latinsky Corvidae).
Vrány versus „špačci"
Cílem výzkumníků je naučit švédské vrány sbírat za odměnu cigaretové nedopalky neboli „špačky“. Vrány chtějí vycvičit tak, aby si létaly ve městě ke speciálním zařízením, které jim odměnou za každý cigaretový nedopalek vydá potravu. „Jde o divoké ptáky, kteří se účastní dobrovolně,“ vysvětlil Christian Günther-Hanssen, zakladatel polečnosti.
Vrána uklízí odhozené nedopalky cigaret
Protože vrány jsou tak chytré, měly by se chování učit i jedna od druhé. Postupně by se mohlo mezi vránami šířit a aktivních sběračů tedy pomalu přibývat. Lidé z Corvid Cleaning se inspirovali v starším projektu Crowbox. Jeho podstatou bylo odměňování volně žijících krkavcovitých ptáků za sběr ztracených mincí.
Tenkrát v Södertälje
Pilotní projekt je připravován pro město Södertälje. Zástupci městského úklidu se k celému nápadu staví vstřícně. Záleží podle nich na tom, kde budou umístěné dávkovače s odměnami a jak bude projekt financován. Město Södertälje i firma by experiment chtěli spustit již na jaře letošního roku. Pokud budou první pokusy úspěšné, Södertälje by je rádo rozšířilo i na další lokality a zájem by jistě projevila i další města.
Nedopalek za pár korun
Corvid Cleaning tvrdí, že nasazení ptáků do sběru by mohlo obci pomoci ušetřit 75 % nákladů spojených se sběrem nedopalků cigaret. Ve Švédsku údajně vyjde sběr jednoho jediného nedopalku na 0,8 až 2 švédské koruny, tedy něco mezi 2 až 5 korunami českými. Firma se domnívá, že „partnerské“ vrány by mohly vyjít obce tak na 0,2 švédské koruny, tedy jednu českou za nedopalek.
Celkové počty odhozených nedopalků jsou přitom gigantické. Podle odhadu neziskovky Keep Sweden Tidy jich na zemi zůstane každým rokem přes několik stovek milionů. Představují prý zhru- ba dvě třetiny všech pohozených odpadků. Filtry z acetátu celulózy, tedy z plastu, se přitom v přírodě rozkládají často několik let.
Uspějí tentokrát?
Nad úspěchem vran sběraček visí velký otazník. Využití nesporného intelektu a ochoty vran ke spolupráci za odměnu zatím neskončily žádným velkým úspěchem. V praxi se nápad pokusila prosadit skupina mladých Holanďanů v rámci projektu Crowded Cities. Autoři připravili prototyp zařízení, jednali s řadou odborníků, měst a dalšími, ale získali dojem, že celý projekt je nad jejich síly.
Svou roli sehrály i jisté obavy, jak by projekt ovlivnil divoké vrány, jejich chování a prostředí. Ne každému se bude líbit představa, že by za nás divoká zvířata řešila naše problémy a změnila se za odměnu ve sběrače odpadků. Na druhou stranu, řada z nich je nyní vybírá tak jako tak jako potravu či v případě ptáků třeba jako surovinu pro stavbu hnízd.
Zaplacení sběračí odpadků:
Na začátku musí lidé naučit vrány, že existují místa, ve kterých za nedopalek mohou dostat pamlsek. To nepůjde jinak než opakováním a předváděním.
Když vrána princip pochopí a vhodí do zařízení nedopalek, kamera v zařízení identifikuje, že jde skutečně o nedopalek (případně i jiný odpadek). Ze zásobníku pak uvolní kus jídla.
Vrána odletí pro další odpadky, snad se zprávou pro ostatní příslušníky svého druhu, že ve městě je k dispozici nový typ přivýdělku.
