Nemám vůbec chuť do života a v jednom kuse brečím

Ahoj Mourrisone, vím, že toto není tak závažný problém jako u jiných, co ti píšou, ale už se prostě potřebuji někomu svěřit. Abys byl v obraze, netrpím nějakými závažnými depresemi či úzkostmi (snad). Mám partu kamarádů, ve které jsem jako „ta, co se pořád směje a je s ní sranda", ale v poslední době už nemám vůbec chuť do života, v jednom kuse brečím nad úplnými maličkostmi a občas i přemýšlím nad sebevraždou, i když vím, že mám moc velký strach na to, ji uskutečnit. Jistě, mám rodiče, učitele, kterým bych se mohla svěřit, ale máma ani táta na psychiku moc nevěří, a upřímně řečeno, jde jim spíš o to, abych měla dobré známky a vystudovala. Nejspíš jsem se to od nich taky už naučila, protože se mi nechce svěřovat ani učitelům nebo jiným dospělým.(přijde mi to trochu... divné) Navíc se ke mně táta chová jako k malému dítěti, nechce mě například pustit na koncert jedné rockové skupiny, i kdybych tam šla s dospělým bratrem, a říká, že to ještě není pro mě, nebo nemůžu jet za kamarády do Prahy sama vlakem, i když je to jen 5 minut jízdy. Máma vždycky stojí za ním. Vím, že je to asi jen rodičovská péče, ale začíná mě to štvát. (ještě pořád jsem neskončila) Když jsme byli se třídou na vodě, jeden spolužák (z důvodu anonymity mu říkejme... Neo) mi při flašce řekl, že mě miluje. Druhý spolužák (Morfeus) a kamarádka (Vědma) mě s ním teď pořád shipují. Problém je, že já mám Nea asi taky (dost) ráda, ale stydím se to někomu říct a navíc (ano, vím, že si trochu protiřečím) mám pocit, že na chození jsem pořád moc malá. A hlavně jsem zamilovaná do Morfea. Teď nevím, co mám dělat, protože nechci zlomit Neovi srdíčko, ale zároveň mám (ano, vím že teď budu znít jako egoistická svi.. a stydím se za to) neustálou potřebu být.. nevím jak to říct, chtěná, milovaná. Teď, když jsem si na tebe vylila srdíčko, je mi trochu líp, ale stejně budu nesmírně vděčná, když mi odpovíš. (promiň, že je to tak dlouhé...) (a taky promiň za ty přezdívky z Matrixu, ale já si nemohla pomoct...) Trinity 13 let, díky za přečtení, mám tě moc ráda a pozdravuj redakci.

Odpověď

Ahoj Trinity, děkuji ti za upřímný a otevřený dopis. Jsem rád, že jsi mi napsala a není třeba se omlouvat, že ostatní mají větší a vážnější problémy a starosti. Pro každého jsou ty jeho problémy největší. Začnu reagovat na tvůj dopis postupně - pokud by u tebe neustále setrvávaly myšlenky na sebevraždu a cítila bys nechuť k životu, co nejrychleji požádej o pomoc. Píšeš, že rodiče tvé duševní stránce nepřikládají příliš velkou váhu, proto se neboj navštívit svoji paní doktorku nebo se svěř někomu z prarodičů či jiných příbuzných. Bolavá a nemocná duše se musí léčit stejně jako zlomená noha nebo cukrovka. Rodiče tě nechtějí pouštět samotnou nebo s bratrem - zvláště pokud je bratr už dospělý, rodiče tě berou jako nejmladšího člena rodiny a chtějí tě mít jako svoji malou holčičku. Zkus si s nimi promluvit, řekni jim, že jim rozumíš a chápeš je, ale že bys už některé věci chtěla začít dělat sama. A že se na tebe mohou stoprocentně spolehnout (vzájemné dohody musíš samozřejmě dodržovat). Rozumím ti, že máš potřebu být ostatními milovaná, ale bylo by dobré si uvědomit, že to nelze docílit u všech. Proto pořádně pěstuj a „zalévej“ kamarádství, které tě naplňuje a dělá šťastnou. Pokud se necítíš na lásku, je to v pořádku a do ničeho se netlač. Oba dva kluky můžeš mít jako své výborné kamarády a časem se uvidí, který je ten pravý pro tebe a pro lásku. Mourrison

Občas přemýšlím i o sebevraždě

Deprese není jen smutek

Sdílej

31. července 2022

V poslední době se neshodnu s kamarádkou

Ahoj Mourrisone, Už několik let se mi líbí jeden kluk, který je zároveň můj nejlepší kamarád, a on ví, že se mi líbí (už jsem ti o něm psala nedávno, je to o tom jak nechci, aby mu jedna holka zlomila srdce). No a tahle holka je taky moje dobrá kamarádka. Ale v poslední době mi přijde, že se neshodneme na strašně moc věcech. Ona je taková extravagantní, nosí takové, no, specifické oblečení, tvrdí, že nemá moc problémů, takže nechápe ty mé, a je celá taková, specifická. Když ji mluvím o svých problémech, tak neposlouchá, a jen se směje. Je snob(ka?) a vůbec se nezajímá o jiné. Rozhodly jsme se ještě s jednou kamarádkou, že s ní malinko omezíme kontakt, protože i jí chování té holky nevyhovuje. Ale já se bojím, že když se s ní přestanu bavit, tak to bude toho nejlepšího kamaráda mrzet, a bude si myslet, že se s ní nebavím jen proto, že žárlím, že ona se mu líbí a já jemu ne. Ale tak to absolutně není, ale já nevím, jak ho o tom přesvědčit. Taky si myslím, že když se s tou holkou přestaneme bavit, tak nebude mít žádné kamarády, protože už i jiní zaregistrovali její chování a nechtějí se s ní bavit, a já nechci, aby byla sama. Chtěla jsem tomu kamarádovi vysvětlit, proč se s ní nechci bavit, ale ona se před ním nechová stejně jako před námi, takže by mi to asi nevěřil nebo já nevím. Ok tohle bylo absolutně nesrozumitelný, omlouvám se. Děkuji předem za odpověď, Amálka, 13 let.

Myslíš, že po mně chce pohlavní styk?

Ahoj, Mourissone, potřebuji se na něco optat. Chodím do školy do 8. třídy, a mám pocit, že se nějaké holce velmi líbím, že by se mnou něco chtěla víc. Rozepíšu se zde, chápu, že to je velmi divné. Ale prostě mě toto zajímá. Tenkrát v 7. třídě ke mně sedla na lavici, a říkala, jak mě velmi miluje, že ke mně něco velmi cítí. Poté druhý den mi ukazovala zadek, nechápu, o co jí šlo. Teď poslední dobou se ani moc nebavíme, a přijde mi, jak kdyby se mnou chtěla pohlavní styk. Jednou mi tajně šáhla na zadek, když se na nás nikdo nekoukal, ptal jsem se jí, „co je?" a „na „nic, nic", přišlo mi to divné. Každý den se na mě velmi dívá, pohled docela zamilovaný. Nevím, o co jí jde. Jednou o tělocviku říkala, jak jsem 10/10 hot (horký) a jak mi to sluší. Dá se to vše brát pouze jako sranda? Či ke mně něco cítí a může po mě až jí a mně bude 15 něco chtít? Prosím, odpověz. Vím, zní to fakt velmi divně, prostě mě to zajímá. Bavím se o tom dost s kamarádem, ale ten vůbec neví. Tak se ptám zde, jestli bys mi prosím Mourrisone, nemohl poradit. Docela se bojím, že by pohlavní styk mohl nastat podle tohohle. Děkuji

Jsem strašně šťastná!

Ahoj Mourrisone. Vím, že bych tu měla dát opravdový problém, než to, co tu teď napíšu, ale nemám, komu bych tuto novinku řekla a tak píšu tobě. No každopádně. Šla jsem s kamarádkou ji odprovodit na zastávku a pak se tam potkávám s kamarádem a jdeme na naši zastávku na autobus. Tak jsme si povídali a nakonec jsme se dostali k tématu Chodit s někým (jako držení za ruce a tak). Tak mi řekl, že se mu jako líbím, a vzhledem k tomu, že se mi líbí dlouho i on, tak spolu CHODÍME!!! Jsem strašně šťastná a mám z toho velkou radost, ale neměla jsem komu to říct, tak to píšu tady. Žádný problém nemám, jen jsem teď nejspíš nejšťastnější člověk na světě. Každopádně děkuju, že sis mne vyslechl a už nebudu otravovat, tak se měj hezky :) Bea

Jak mám poznat, kterého miluji?

Ahoj Mourrisone, V poslední době to bylo trochu těžké, tři roky a pár měsíců se mi líbí jeden kluk, říkejme mu Karel, ale on mé city neopětuje, jsme jen dobří kamarádi. Hodně jsem plakala, moc nespala, no, prostě to bylo těžké. Teď ale je jiný kluk, říkejme mu Tom, taky můj dobrý kamarád, a říkám si, jestli se mi nelíbí on. Bylo by fajn už se posunout od Karla, ale zároveň se bojím, že se do toho možná nutím, aby se mi Karel přestal líbit. Myslíš, že už moje pochybnosti svědčí o tom, že to co k Tomovi cítím, je jen velké přátelství a nic víc? Taky, Tom se ke mně chová hrozně mile, fakt strašně, přijde mi, že víc, než k jiným holkám. Někdy mám pocit, že já se mu taky líbím, jindy zas, že mě jen bere jako dobrou kamarádku. Je možné, že si třeba prochází tím samým co já? No, moje otázka zní, jak se vyznám ve svých citech, abych věděla, jestli se mi líbí, a jak zjistím, jestli má vůbec cenu se o něj nějak víc snažit, protože nechci znovu za krátkou dobu zažít zklamání a smutek. Doufám, že je tohle alespoň malinko srozumitelné. Děkuji.

Mourrisonova poradna