Čeští archeologové se proslavili vykopávkami v Egyptě, aktivní jsou ale i v sultanátu Omán. Pracují na několika lokalitách, kde v minulých letech objevili například pěstní klíny z doby první migrace lidí z Afriky, skalní rytiny, kamenné řady, pozůstatky vyschlých řek nebo skořápky vajec vyhynulých pštrosů.
Výjimečný objev se během zatím poslední páté sezony vykopávek podařil na lokalitě Wádí Nafún ležící u břehů Arabského moře. Před asi 7000 lety tu žila neolitická komunita, která si plně zaslouží přezdívku Lovci žraloků.
Nejstarší megalitický hrob v Arábii
Na počátku objevení Lovců žraloků stál jiný významný objev: Nejstarší známý megalitický hrob v celé jižní Arábii. Jde o pohřební komplex vystavěný z kamenných desek, který poměrně netypicky leží v údolí. Vznikl přibližně v polovině pátého tisíciletí př. n. l. a svému účelu sloužil několik stovek let, během kterých jej využívaly různé regionální komunity.
Stavba sestává ze dvou kamenných mohyl, které při pohledu shora tvoří tvar číslice 8. Plně odkryta byla zatím jen starší mohyla číslo 1, která je obkroužena masivní zdí tvořenou řadami desek z místního vápence a dolomitu. Šířka zdi dosahuje asi jeden a půl metru.
Kosterní pozůstatky a rituální uspořádání
Uvnitř mohyly čeští archeologové objevili pohřební komoru s kosterními pozůstatky více než sedmdesáti osob různého stáří i pohlaví. Poloha kostí naznačuje, že ostatky byly do hrobu ukládány až za nějakou dobu po smrti, kdy se měkké tkáně rozložily.
Lebky byly promyšleně uspořádány kolem stěn, před ně byly směrem ke středu komory vyskládány dlouhé kosti. Menší kosti byly uloženy na dlouhé kosti nebo mezi ně. Naproti vchodu do pohřební komory se pak nacházely kompletní kostry dvou – zřejmě společensky významných – mužů ve skrčené poloze.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
