Pořád mě svědí kůže

Ahoj Mourri, pořád mě svědí kůže, máma mi jen říká, že se nemám škrábat, že budu mít strupy, ale já nevím, co mám dělat. Poradíš mi? Dík, Amálka.

Odpověď

Ahoj Amálko, dovedu si představit, jak je svědění kůže nepříjemné a že ti klidně může ovlivňovat a znepříjemňovat běžné denní činnosti. Nejsem lékař, takže těžko odhalím prapůvod, ale mohu ti napsat spoustu příčin, proč ti tvoje kůže nedá pokoj – třeba v nich objevíš nějakou, která se tě bezprostředně týká. Takže ty nejčastější příčiny bývají – poštípání od nějakého hmyzu; alergická reakce na určitou tkaninu nebo kosmetický přípravek; příliš dlouhý čas strávený ve špinavém prostředí; nedostatek některých vitamínů nebo minerálů; příliš velké teplo, zima, vlhko nebo mráz; pocení při sportu; alergické reakce na některé potraviny; hormonální změny (zvláště v pubertě); kožní problémy (lupenka, exémy atd.); a možná se budeš divit, ale třeba i psychické potíže jako například stres, únava, nedostatek spánku a podobně. Vidíš, že příčin může být opravdu mnoho. Bylo by dobré, kdyby sis začala vést tzv. „kožní deník“. Do něj si zapisuj, co jsi ten den jedla, dělala, v jakém prostředí ses pohybovala a co jsi prožívala a pak pozoruj změny na své kůži. Třeba ti tvůj deník sám napoví. V každém případě, kdyby tvoje problémy neustávaly, bylo by dobré se poradit se svým lékařem – pediatrem, popřípadě alergologem či dermatologem. Mourrison

Svědí mě v rozkroku

Pořád mě svědí hlava

Sdílej
 
 

Jak se dostat na soukromé gymnázium?

Ahoj Mourrisone. Nikdy jsem si nemyslel, že sem budu psát nějakou zprávu, ale zajímá mě, co mi odpovíš, i když asi vím, co odpovíš. Nicméně zpátky k otázce. Příští rok budu dělat přijímačky a chtěl bych na jeden soukromý gympl. Rodičům jsem o tom řekl a řekli, že se to platí a že se tam stejně nikdo nedostane, protože dostávají přednost lidi ze stejné základky. Nemyslím si, že by na to rodiče neměli a investice do vzdělání je za mě velmi důležitá, a tak bych se o tom s nima chtěl nějak více pobavit a ještě to zkusit. Poradíš mi? Marek, 14 let

Nemám chuť žít a všechny nenávidím! Čekám jen na smrt...

Někdy nemám chuť žít. Nenávidím všechny okolo a pohrdám jimi. Přijde mi, že jen čekám na smrt, ale mezitím mě čeká strašná (jak fyzická tak mentální) bolest.

Co znamená RIZZ? Říkají to všichni ve třídě...

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se zeptat, co znamená rizz. Všichni to totiž u nás ve třídě říkají a já nevím, co to znamená. Řekneš mi to, prosím?

Připadám si jako dítě, jak mám zapadnout mezi ostatní?

Ahoj Mourrisone, snad celý život vypadám mladší (lidé si myslí, že je mi 11-12 let) a vůbec mi nepřijde, že je mi 14, skoro 15. Já se možná i mladší cítím. Mám úplně jiné zájmy než spolužáci. A přijde mi, že je to špatně. Vždyť za pár let už budu dospělá, což si také vůbec neuvědomuji. Poraď mi, prosím, jak se mám víc začlenit mezi vrstevníky? Trochu mě děsí, že hodně mých dobrých kamarádů je třeba o 2 roky mladší než já.

Dostanu se na střední školu s dvojkou z chování?

Potřebuji poradit, pan ředitel mi chce dát 2 z chování na vysvědčení, ale jsem v 8. třídě, takže se mi to bude brát na střední a na spoustu škol mě nevezmou, a tak paní učitelka třídní chce na pedagogické radě se zeptat, jestli by nešla jenom Ředitelská důtka, je to za to, že jsem na záchodech natáčela kamarádku na mobil, kde se mohla zranit. A já nevím, jak to mám říct rodičům a jestli by mně vzali na uměleckou školu, děkuji za odpověď. Niky

Bojím se, že mi někdo vezme kluka, kterého miluji

Ahoj, Mourrisone. Miluju jednoho kluka ze třídy ale je to můj nej kamarád, ale bojím se, že mně ho někdo vezme, pomoz mi.

Jak říct mámě, že se mi nelíbí, jak mě obléká?

Ahoj Mourrisone, moje máma mě pořád oblíká, a mně se nelíbí, co mi oblíká. Nevím, jak jí to mám říct. Poradíš mi prosím? Děkuji Eliška 11 let.

Jak se vrátit z gymnázia na základní školu?

Ahoj Mourrisone. Jsem v prvním ročníku osmiletého gymnázia ale chtěl bych se vrátit na základní školu, na kterou jsem chodil kvůli tomu, že jsem měl na škole skvělé kamarády. S jedním chodím na dva kroužky, s dalším jezdím na víkendovky, ale s ostatníma se stýkám, jenom když naplánuji výlet. Další důvod je, že učení probereme velmi rychle a další hodinu píšeme test a v písemkách, které píšeme, jako opakování 5. ročníku je spousta věcí, o kterých jsem se neučil. A poslední důvod je, že třída, ve které jsem, si vykládají o jiných věcech než já. Sice mám kamarády, ale ti mě nepřijdou tak dobří jako mí bývalí. Mamka mně řekla, že musím kamarády líp poznat a zatím mně řekla, že zatím nepřestoupím. Robin 12 let

Jsem normální, když se mi líbí vlastní sestřenice?

Ahoj vím, že to je docela zajímavá otázka a že tuto otázku asi neuslyšíš každý den, ale stejně bych se chtěl zeptat. Mám totiž takový pocit, že můj morální kompas je zmatený či rozbitý, protože myslíš si, že je normální, když se mi líbí moje sestřenice? Už si nevím rady, kdysi dávno, jak jsem byl u dědy, tak na mě občas, tak jako koukla párkrát, což z toho může něco vyplívat XD, každopádně není to, tak důležité, že se jí možná líbím, jako může to být velká pravděpodobnost, ale stejně mi nepřipadá v úvahu na to vůbec myslet, že s ní budu chodit a co jsem původně chtěl napsat je to, že jakmile jsme odjeli od dědy, tak jsem na ni zapomněl. Byla oslava od strejdy a ona tam byla taky a díky tomu mám ty zamilované pocity znova. Už nevím co s tím. Nevím si rady. Jak si mám tohle to vysvětlit sám? Natož pak mámě? Joo oukey v ČR je to sice legální, ale stejně. No nikdy by mě nenapadlo, že vše co si prožiju v tomto životě ať už ve škole či co všechno, tak nikdy mě nenapadlo, že se zrovna zamiluju do sestřenice. Začíná to ze mě vysávat energii. Vím, asi to až moc prožívám, ale stejně co kdyby se to náhodou fakt stalo? Můj strejda je hodný, s ním mám dobrý vztah, ale ty jo kdyby, mě zbil za tohle (Což taky nemusí, že jo.) To by od něho asi bolelo (trošičku víc) a ještě k tomu reakce od dalších z rodiny. Nooo katastrofa docela teda. PS: Té sestřenici je aspoň víc jak 18 let  

Nemám ráda kluky a nedokážu s nimi mluvit

Ahoj Mourissone. Mám takový divný problém. Už od malička nemám ráda kluky, vlastně mám pocit, že k nim cítím čirou nenávist. Vůbec nevím, čím to je, nemám s nimi nějakou špatnou zkušenost, možná jen to, že mám rozvedené rodiče a táta se k mamce chová dost hnusně, někdy je to i vážnější. Vůbec s nimi nedokážu mluvit, dokonce, i když přijde do třídy učitel, tak se cítím divně. Asi už jsem přestala věřit, že na světě existujou nějaký hodný a slušný kluci, protože kromě tebe jsem ještě asi žádného nepotkala. Nevím, jestli je to prostě puberta, ale někdy jsem na ně tak naštvaná, že kvůli tomu nemůžu spát a vybíjím si to tím, že kreslím depresivní kresby. Je to v pořádku? Děkuji. Anonymka.