Líbí se mi spolužák, ale pokaždé se ke mně chová jinak
Milá anonymko,
děkuji ti za upřímný dopis, ze kterého vnímám tvoji bezradnost a rozpačitost. Myslím, že přesně tak se cítí i tvůj spolužák - rozpačitý a bezradný. Píšeš, že je to spolužák, to znamená, že už se znáte mnoho let a procházíte spolu určitým časovým obdobím, ve kterém se dost měníte - dospíváte. Mění se vaše tělo, myšlení, názory atd. Z obyčejného spolužáctví a kamarádství u vás možná vzniká a roste láska, a ani jeden z vás si s ní možná nevíte rady.
Jak si poradit?
To, že ti vyčítá časté rozhovory s někým jiným, naznačuje, že může žárlit. A když někdo žárlí (i když to není moc hezká vlastnost, ale pro lásku přirozená), znamená to, že mu na druhém záleží víc než na ostatních. Být tebou „netlačil bych na pilu“ (to znamená, do ničeho nenuť ani sebe ani jeho) a nechte váš vztah přirozeně plynout. Zkus se s ním víc bavit o jeho zájmech, koníčcích, co se mu líbí a co ne a podobně. To je přirozený zájem o druhého. Sama uvidíš, jak bude reagovat, a sama ucítíš, jak vám spolu bude. Mourrison