Odpověď

Milý anonyme,

děkuji ti za dopis, ve kterém jsi krásně popsal, jak se v současné době cítíš a co prožíváš. Hned v úvodu bych tě rád uklidnil, že je to naprosto normální a v pořádku. Každý z nás prochází ve svém životě různými etapami, kdy se hledá, ztrácí a zase nachází. Navíc jsi v adolescentním věku (pubertě), který je opravdu hodně náročný na psychiku. Ale na druhou stranu můžeš být klidný, že jím musel projít úplně každý a vidíš, že se přežít dá.

Je dobře, že si uvědomuješ svoji citlivost, protože jen tak s ní můžeš pracovat. Pokud ti nedělá dobře velký kolektiv a hluk, snaž se jim vyhnout. A hlavně se nestyď je přiznat. Vím, že teď ve školním věku je to těžké - jsi součástí velké a hlučné třídy, ale odpoledne můžeš být klidně sám nebo s jedním kamarádem. A v budoucnu si vybereš práci, podle svých sociálních potřeb.

Bylo by dobré, kdybys zašel za vaším školním psychologem a o svých potřebách a pocitech mluvil. Jen tak si uděláš v sobě jasno. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak poznám, že jsem v pubertě?

Proč mám na všechno jiný názor než táta? Dříve jsme si tak rozuměli...