Krvavé zlaťáky: Nejslavnější poklady světa

Krvavé zlaťáky: Nejslavnější poklady světa
Sdílej
 
Najít náhle obrovské bohatství je něco podobného jako vyhrát v loterii. Každý by si to přál, ale jen málokomu se to povede.

Možností, jak vznikaly poklady, je celá řada. Tou nejčastější je, že v nejistých dobách válek lidé skrývali majetek do skrýší před nepřáteli. Pokud majitelé pohromu nepřežili, majetek, který ukryli, čekal na svého nálezce. Většina takovýchto "pokladů" dnes má cenu pouze historickou.

Ostrovy pokladů

Avšak velcí lupiči či válečníci (a v minulosti se tato "řemesla" často překrývala) občas dokázali nashromáždit značný majetek. Někdy si ho také uschovali. Skrývali tím důkazy, které by je mohly usvědčit a zároveň se pojistili na případný budoucí život.

Pokud jste viděli film Piráti z Karibiku, mohli jste - kromě spousty nesmyslů - sledovat, jak lehce tito lidé přicházeli k majetku, a také si uvědomit, jak snadno mohli přijít o majetek i život. Skuteční piráti totiž nebyli nesmrtelní.

Pokud piráti získali cennosti přepadením lodí převážejících bohatství z Nového světa do Evropy, skutečně pro ně mohlo být praktické část uloupeného pokladu ukrýt. Rozlehlý oceán s řadou opuštěných ostrovů a ostrůvků jim k tomu poskytl řadu příležitostí. Samozřejmě že ne každý tropický ostrov je "Ostrovem pokladů", ale o mnohých kolují legendy, že právě zde nějaký pirátský kapitán ukryl svůj poklad. Mnozí lidé pak jeho hledání věnovali celý život.

Piráti si brousili zuby na poklady obchodních lodí

Poklad kapitána Kidda

Někteří tak dodnes hledají legendární poklad slavného piráta Kapitána Kidda. Část legend tvrdí, že svůj pohádkový majetek ukryl někde na ostrově Anguilla v Malých Antilách. Další hledači pokladů jsou však přesvědčeni, že tento úspěšný námořní lupič zakopal své zlato na některém z ostrůvků v souostroví Selvages. To leží nedaleko africké pevniny mezi Madeirou a Kanárskými ostrovy. Zdejší nehostinná skaliska navštívila řada nadšenců a dobrodruhů. Nikdo však - alespoň pokud je známo - zde Kiddův poklad neobjevil stejně jako na Anguille.

Hledej na Seychelách

Další hledači pokladů míří na Seychelské souostroví. V tomto turistickém ráji prý - snad někde na pláži Beau Vallon - ukryl svůj poklad slavný pirát Olivier Lavasseur. Ten na rozdíl od "atlantského" Kapitána Kidda řádil v Indickém oceánu. Je známo, že když ukončil výpravu, během které přepadl portugalskou plachetnici převážející obrovské bohatství, dostal každý člen jeho posádky pět tisíc guineí (zlatých mincí a celkové váze přes 40 kilogramů) a čtyřicet dva diamantů - tedy pohádkové bohatství. A to si prý velitel většinu lupu nechal pro sebe a ukryl je někde na Seychelách.

Nakonec se však štěstěna k Lavasseurovi obrátila zády, byl polapen a v roce 1730 na ostrově Reunion oběšen. Těsně před popravou prý hodil do davu přihlížejících mapu s vyznačením pokladu a vykřikl: "Kdo můžeš, hledej na Seychelách." Problém byl v tom, že z Reunionu na Seychely je to přeci jen velmi daleko a i mapa se časem někde ztratila. Přestože je pláž Beau Vallon od hledačů pokladů za staletí úplně rozrytá, zatím nikdo z nich nic nenašel.

Miliardy na dně moře

Možná je proto lepší se při hledání pokladu soustředit přímo na potopené lodě. Na dně moří jich leží tisíce. Samozřejmě není snadné je objevit a už vůbec není lehké cennosti z nich vynést opět na hladinu. Pokud se to ale podaří, může to být opravdové terno. I proto jsou dnes celé specializované firmy na hledání pokladů z vraků potopených lodí.

Rekordním úlovkem je zatím nedávný nález španělské fregaty s poněkud složitějším jménem: Nuestra Señora de las Mercedes y las Animas. Pracovníci výzkumného mořského střediska Odyssea ve floridské Tampě získali z jejího vraku sedmnáct tun zlata a stříbra v hodnotě půl miliardy dolarů, tedy asi deseti miliard korun. Poklad byl ze dna vyzdvižen pomocí dálkově ovládaného podmořského stroje.

Komu zlato patří?

Poslední cesta tohoto korábu vedla z Peru, v té době španělské kolonie, do Cádizu. Vezl zlaté a stříbrné mince, které v Latinské Americe nahromadili španělští vojáci a obchodníci. 5. října 1804 nedaleko španělských břehů na fregatu zaútočili Angličané a potopili ji.

O poklad se vedou spory, protože na nález si kromě americké firmy dělá nárok i Španělsko, neboť podle mezinárodních smluv patří obsah nalezeného vraku státu, pod jehož vlajkou se plavila. Mimoto má zájem o poklad i Peru, které tvrdí, že se vlastně jedná o zlato, které španělští dobrodruzi na jeho území sebrali.

Tento nález překonal dosavadní rekord: poklad vynesený nad hladinu moře ze španělské galéry Nuestra Señora de Atocha, který objevili hledači před více než dvaceti lety na jihu Floridy u souostroví Florida Keys. Hodnota zlata a stříbra, které tato loď v roce 1622 převážela, je téměř 400 milionů dolarů!

Cesta pro rum

Pokud jste smutní, že při nálezech lodních vraků nejde o žádnou romantiku, ale čiročirou vědu a profesionalizmus, nezoufejte. Následující příběh, byť už také není úplně nejnovějšího data, ukazuje, že to jde i bez techniky, "pouze" s pořádnou porcí štěstí. Před padesáti lety, přesněji roku 1959, nalezl jeden mexický rybář starou láhev rumu ukrytou v korálovém útesu. Vzal ji domů, vypil a zachutnala mu. Vrátil se proto na stejné místo, zda nenajde ještě další. Nakonec jich našel spoustu, byl jich totiž plný vrak potopené lodi, který při svém pátrání po rumu objevil. Loď ztroskotala 200 let před jeho objevem a kromě pořádné zásoby "uleželého" rumu převážela i zlato a stříbro v hodnotě miliard korun.

Tutanchamonova maska •  shutterstock.com

Faraonův poklad

Velké poklady nalezli i archeologové, ten nejslavnější asi v Egyptě. Před necelými devadesáti lety v Údolí králů britský egyptolog Howard Carter vykopal hrobku faraona Tutanchamona. Po pěti letech zdánlivě marných výkopů v Údolí králů nalezl roku 1922 to, co hledal, a zřejmě ještě mnohem více. Přitom v jeho úspěch věřil málokdo, celé dno údolí bylo již v té době prokopáno křížem krážem. Navíc většina hrobů, které zde byly objeveny byly již ve starověku vykradené. To, že Tutanchamonova hrobka nebyla vykradena, způsobila šťastná náhoda. Když hloubili dělníci hrobku pro faraona Ramese VI., sváželi přebytečné kamení na vchod Tutanchamonovy hrobky. Nevědomky ji tak uchránili neporušenou na následující tři tisícletí. Tutanchamonův poklad tvoří několik tisíc předmětů.

Zlato a zase zlato

Celá hrobka se skládala ze čtyřech místností: předsíně, přístavku, pohřební komory a pokladnice.V hrobce byla pohřební komora s posvátnými schránami a s pozlacenou pětimetrovou skříní, v níž objevil i sarkofág z čistého dvaadvacetikarátového zlata s Tutanchamonovou mumií. V hrobce bylo nalezeno přes 5000 vzácných předmětů. Vůbec nejproslulejší z nich je faraonova mumie nebo jeho zlatá maska.

Nález plný zlata a historicky cenných předmětů možná někteří z vás viděli na vlastní oči. Originál je vystavený v Egyptském muzeu v Káhiře, kde zaplnil celkem 12 místností. Věrné kopie nejcennějších nálezů bylo možné navštívit i na českém území, na výstavě v Brně před necelými dvěma lety.

Kolik dostanete z pokladu?

Odměna, kterou dostane nálezce pokladu, se v jednotlivých zemích liší. Asi nejvýhodnější je najít a zdanit poklad ve Spojených státech. Státu tu odevzdáte pouze čtvrtinu nalezeného a zbytek je váš. Na druhé straně pomyslného žebříčku - když si odmyslíme země, kde vám seberou všechno - je Česká republika, u nás si stát vezme 90 procent nálezu, na nálezce zbude tedy jen jakási almužna. Pro srovnání: najde-li Američan čtyři zlaté sošky, tři z nich si může ponechat, na Čecha, pokud najde stejné čtyři sošky, vybude tak jedna noha. Aby dostal tři jako zmíněný Američan, musel by sošek najít rovných třicet. Co je pro stát výhodnější, je otázka. Nikde asi není tolik "černých" hledačů pokladů jako u nás. Jejich nálezy končí kompletně v šuplících nebo se je snaží prodat tajně do zahraničí. Stát tak často nedostane ani oněch "amerických" 25 procent. S tím však nic nenaděláme. A pozor: poctivé je nalezený poklad přiznat!

Stanislav Drahný

Klíčová slova:
poklad, kidd, tutanchamon
 

Články odjinud