Snad každý někdy viděl rentgenový snímek svých zubů nebo zlomené končetiny. Snímky vznikají tak, že se citlivá fotografická deska (nebo film) osvítí paprsky s velmi krátkou vlnovou délkou – rentgenovým zářením. Mezi ně a desku se umístí fotografovaný předmět.
Například vaše ruka. Svaly a kůží většina paprsků projde, obrys ruky se proto objeví na osvícené (tj. černé) desce jen jako světlejší stín. Hustou kostí projde rentgenových paprsků málo, na negativu se objevuje její světlý až bílý obrys. Čím silnější kost, tím světlejší.
Po vyvolání negativu vznikne pozitivní obraz: Na bílém pozadí máme tmavé kosti, měkké tkáně se jeví jako obrysy ve škále šedých odstínů. Přesně tak vznikla i naše fotografie. Holandský fyzik ale při výuce studentů medicíny zkusil ještě navíc rentgenové snímky zvířat a květin obarvit a vytvořil tak neobvyklé umělecké dílo.
