Kamzíci se opravdu pohybují rychle a obratně v terénu, kde by si mnoho jiných zvířat, o lidech nemluvě, zlámalo nohy. Pohyb ve strmém terénu jim umožňují mohutné svaly končetin, ale i uzpůsobení spárků, s jejichž pomocí se kamzíci udrží i na velmi šikmém povrchu skal.
Jako většina koz, do jejichž příbuzenstva kamzíci patří, jsou velmi nenároční, stačí jim skromná pastva mezi kamením.
Hory v zimě jsou krásné, ale také nebezpečné, zasněžené strmé vrcholy a srázy neustále hrozí lavinami. Jim se mnohdy nevyhnou ani kamzíci. A i když jsou v horách doma, předpovědět pád laviny nedovedou. Občas proto nějaký ten kamzík v lavině zahyne, většinou ale stihnou včas utéct do bezpečí. Podívejte se, jak se dokázala skupina kamzíků vyrovnat s lavinou, která je dostihla.
