Planeta obrů: Velryby jako tanker?

Planeta obrů: Velryby jako tanker?
Sdílej
 
Nikdy v minulosti nežili na Zemi tak velcí tvorové, jako jsou dnešní velryby plejtváci. Mohli by ale v budoucnosti být ještě gigantičtějších? 

 

 

Už v 19. století si paleontolog Edward Drinker Cope všiml, že zkamenělí živočichové ze starších vrstev jsou menší než stejné nebo příbuzné druhy z pozdější doby. A dospěl k závěru, že živočichové mají v průběhu svého vývoje tendenci se zvětšovat. Jeho teorie je dnes známá jako Copeovo pravidlo. Vědci znají řadu příkladů, které mu odpovídají. Učebnicovým příkladem jsou koně, kteří se do dnešní velikosti vyvinuli z prapředků velkých asi jako liška. Má ale Copeovo pravidlo obecnější platnost?

Od kambria po současnost

Letos na jaře byly zveřejněny výsledky podrobného výzkumu, který jej měl potvrdit nebo vyvrátit. Vědci změřili dospělé jedince více než 17 tisíc druhů či rodů mořských živočichů z pěti kmenů: členovců (Arthropoda), ramenonožců (Brachiopoda), strunatců (Chordata), ostnokoždů (Echinodermata) a měkkýšů (Mollusca). Tyto skupiny živočichů nebyly zvoleny náhodou. Pro výzkum měly jednu velmi podstatnou vlastnost – poprvé se na Zemi objevily již v kambriu a jejich schránky či kostry se nám zachovaly v četných zkamenělinách. Vědci tak mohli zdokumentovat jejich vývoj za posledních 542 milionů let.

 

Minimazlíci: Ze stájí do obýváku

Minimazlíci: Ze stájí do obýváku

150krát větší

První živé organismy, které se na Zemi objevily před 3,6 miliardami let, byly jednobuněčné mikroorganismy. První mnohobuněční, kteří měli šanci se výrazně zvětšovat, se objevili před 550 až 600 miliony lety. Od tohoto okamžiku nabral vývoj života na obrátkách, přibývaly nové druhy a začaly vznikat různé vývojové linie. A v nich byl každý mladší a pokročilejší druh větší než jeho předkové. Mořští živočichové, které vědci sledovali od kambria po současnost, se za tu dobu zvětšili v průměru 150krát.

Víc místa v těle

Otázkou zůstává, jaké výhody pro zvířata jejich zvětšování má. Některé jsou zřejmé. Čím je živočich vývojově dokonalejší (má nové, větší a výkonnější orgány), tím musí být větší, aby se do něj všechno vešlo. I ten nejmenší obratlovec tak nutně musí být větší než nejmenší bezobratlý – jeho komplikovanější vnitřní orgány prostě potřebují víc místa v těle. Savci, kteří se ze souše natrvalo vrátili do moře, zase „vyrostli“ kvůli termoregulaci. Teprve metrový a větší živočich je totiž schopen udržet si v chladné vodě stálou tělesnou teplotu.

 

 

Rychlejší, silnější

Vědci se ale domnívají, že existují i další důvody. Podle nich je možné, že k tělesnému růstu dochází i v důsledku „evolučních závodů“ mezi predátory a jejich kořistí. Čím je živočich větší, tím větší má šanci, že se nestane přesnídávkou pro dravce. A naopak větší živočich je schopen ulovit si větší kořist. U druhů, které se do moře vrátily ze souše, může hrát roli i skutečnost, že dýchají snáze dostupný vzdušný kyslík. Díky tomu rostou rychleji než živočichové závislí na kyslíku obsaženém ve vodě.  

Rosteme i my

Růst živočichů je tak podle vědců předvídatelný. A týká se i lidí. Přesto se nedomnívají, že po určité době budou oceány plné obřích monster: ryb velkých jako velryby, velryb dlouhých jako tankery a krabů o velikosti náklaďáku. Zvětšování druhů trvá celé generace a dochází k němu jen v relativně stálých životních podmínkách. Existují i určité fyzické a fyziologické limity určující maximální velikost, po jejímž překročení přestane organismus fungovat. Hlavním omezením je však množství potravy. Velcí tvorové se živí malými a čím jsou větší, tím víc jich spořádají. Je tedy jisté, že malí živočichové budou mít vždy početní převahu.

 

 

Obři dnešních moří se živí nejmenšími "trpaslíky"

Obři dnešních moří se živí nejmenšími "trpaslíky"

Terénní želva: Krysy ji užraly nohy, takže dostala kolečka

Terénní želva: Krysy ji užraly nohy, takže dostala kolečka

Robopsi a kyberkočky: Protézy pro zvířata

Robopsi a kyberkočky: Protézy pro zvířata

Klíčová slova:
zvire
 

Články odjinud