Mistři karate nebo taekwonda jediným úderem hrany dlaně přerazí cihlu, případně i několik cihel na sobě. Tajemství jejich neuvěřitelných schopností tkví v dokonalém zpevnění ruky, přesně vyměřeném úhlu úderu a především v jeho rychlosti. Právě ta je hlavním zdrojem drtivé síly, která cihly rozláme. Podobně schopného karatistu nyní vědci objevili v říši ptáků.
Dlouhonohý dravec
V savanách jižně od Sahary žije dravec, který na první pohled připomíná spíš čápa. Jen místo dlouhého čapího zobáku má zobák dravého ptáka – krátký a zahnutý. Ani svým chováním moc dravce nepřipomíná. Pod pojmem dravý pták si představíme skvělého letce, který se z výšky vrhá na kořist. Hadilov písař (Sagittarius serpentarius) ale po své kořisti pátrá na zemi za chůze a zabíjí nohama. Tomu se přizpůsobil i jeho vzhled – vysoké „čapí“ nohy mu umožňují pohyb ve vysoké trávě, dobrý rozhled i silný úder. Podívej se na VIDEO:
Madeleine
Hadilov dostal své jméno právem. Přestože loví i ještěry, žáby či drobné savce, jeho nejčastější kořistí jsou skutečně hadi. A to i hadi jedovatí. Hadilov není vůči jejich jedu imunní, lov jedovatých hadů (a že v Africe žijí opravdu hodně jedovatí hadi) je pro něj stejně nebezpečný jako pro člověka. Jakým způsobem nebezpečnou kořist loví a jak se vyhne uštknutí, prozradil vědcům hadilov chovaný v britském centru pro ochranu dravců. Čtyřiadvacetiletý samec jménem Madeleine byl vycvičen k útokům na gumového hada.
Rychlejší než mrknutí
Vědci hada před ptákem táhli a pohybovali jím tak, aby vypadal jako živý. Sílu kopů, jimiž hadilov na gumovou kořist útočil, měřila speciální deska ukrytá pod umělým trávníkem. Ukázalo se, že hadilov je skutečný karatista – na hada dupne silou přibližně 195 newtonů. To je síla, která odpovídá pětinásobku jeho vlastní váhy (Madeleine sám váží necelé 4 kg). Tajemství jeho mimořádně silného kopu je stejné jako u karatistů – především rychlost. Hadilov udeří končetinou rychlostí, která desetkrát převyšuje rychlost mrknutí oka. A ta je přibližně 150 m/s! Aby při tom bleskovém úderu neztrácel rovnováhu, pomáhá si často křídly.
Smrtící přesnost
Většinu úderů vedl Madeleine na domnělou hlavu gumového hada. Stejně si tito dravci počínají i v přírodě – velkým ještěrům a jedovatým hadům útočí zásadně na hlavu. Nebezpečného plaza musí zasáhnout hned prvním úderem a zabít ho nebo alespoň omráčit. Kdyby minuli, mohl by to být poslední lov v jejich životě. Není tedy divu, že i v tomto směru hadilov projevuje mimořádné schopnosti. Svůj kop dokáže velice přesně zamířit, což vyžaduje dokonalou koordinaci mezi zrakovými vjemy a nervovým systémem ovládajícím svaly. Ani ten nejrychlejší had na něj prostě nemá.
Co s tím?
Objev by mohl pomoci při vývoji pohyblivých robotů nebo umělých končetin. Stejné vlastnosti jako hadilov by podle vědců mohla mít například umělá ruka basketbalisty – musela by být velmi rychlá, silná a přitom naprosto přesná při úderu do míče. Také by ale mohl pomoci objasnit lovecké techniky dnes vyhynulých „hrůzoptáků“ z čeledi Phorusrhacidae. Obrovští nelétaví dravci žili před 27-15 miliony lety (62 až 1,8?) v Jižní Americe. Měli dlouhé nohy a podle některých vědců mohli lovit svou kořist podobným způsobem jako hadilov. Zakrnělými křídly by přitom udržovali rovnováhu.
